Čeští Němci sice měli zásadní podíl na vzestupu nacismu nejenom v pohraničních oblastech, ale našla se mezi nimi řada odvážných lidí, kteří otevřeně kritizovali hitlerovský režim a po vypuknutí druhé světové války byli ochotni bojovat za znovuobnovení československého státu. Výročí narození jednoho z nich si dnes připomínáme.
Bruno Krause se narodil 2. června 1912 ve Frýdlantu v Čechách do rodiny ševce Stefana Krauseho a jeho manželky Anny, rozené Riegertové. Do dnes již bývalého okresního města se Krauseovi přestěhovali jen pár let před jeho narozením z Kamenického Šenova, odkud pocházela část matčiny rodiny. Vyrůstal ve velmi chudých poměrech, protože finanční zabezpečení devítičlenné rodiny zajišťoval dlouhou dobu pouze otec.
V domě číslo popisné 264, patřícím místní významné textilní firmě Rolffs, s nimi navíc žilo dalších deset osob, převáženě dělnických a řemeslných profesí. V šesti letech začal navštěvovat německou obecnou školu, na kterou po pěti ročnících navázal měšťankou. Tu zakončil v roce 1926 a od té doby pracoval jako pomocný dělník. Pravděpodobně právě nižší sociální původ u něj zapříčinil příklon k levicovému smýšlení.
Tlak ze strany členů Sudetoněmecké strany vůči komunistům a sociálním demokratům se koncem 30. let v českém pohraničí neustále zvyšoval, což u některých vedlo k odchodu do vnitrozemí a později dokonce k emigraci. Bruno Krause vycestoval do Velké Británie, kde získal zaměstnání skladníka ve městě Reading, hrabství Berkshire. Koncem září 1941 si dobrovolně podal přihlášku ke vstupu do československé zahraniční armády a bez vady prošel odvodním řízením.
Po základním výcviku byl zařazen v hodnosti vojína k 1. rotě pěšího praporu 2 na pozici řidiče. V srpnu 1943 se v Readingu oženil se slečnou Concepcion Tamaral, španělskou emigrantkou, a v únoru následujícího roku se manželskému páru narodila dcera Carmen.
Při výcviku mu začalo hořet letadlo. Po řadě operací se František Epstein stal instruktorem na základně RAF Skeabrae |
Když v roce 1943 došlo k reorganizaci 1. československé smíšené brigády dle vzoru britských obrněných jednotek, byl zařazen k 1. rotě tankového praporu 2. Velitel jeho roty jej mimo jiné hodnotil jako pracovitého, slušného, dbalého povinností a dobrého vojenského vystupování.
V září 1944 odešel s Československou samostatnou obrněnou brigádou do pole a od října se podílel na obléhání francouzského přístavního města Dunkerque. Během nasazení byl povýšen do hodnosti svobodníka.
Svou první dovolenou v osvobozeném Československu strávil s rodiči ve Frýdlantu. Minimálně jeden z jeho starších bratrů sloužil v německé armádě na východní frontě. Část jeho příbuzných byla na základě kolektivní viny vysídlena do Německa. On sám z armády odešel již v září 1945 jako příslušník 12. tankové brigády. Dosáhl hodnosti desátníka a byl vyznamenán Československou medailí za chrabrost před nepřítelem.
Následně pracoval na úřednickém místě v rodném městě a s manželkou měl další tři potomky – Bruna, Annu a Pavla. Bruno Krause zemřel 5. ledna 1957 ve Frýdlantu a je pohřben na místním hřbitově.
