"Jsem ráda, že jsem zpátky," pozdravila Smithová posluchače; řada z nich ji ve stejném sále viděla již před čtyřmi lety při jejím rovněž dlouho dopředu vyprodaném vystoupení. Poté začala publikum zásobovat příděly svých nejslavnějších hitů; prokládala je častými a důkladnými plivanci na podlahu.
Smithová se svou čtyřčlennou kapelou, v níž nechyběl její dlouholetý spolupracovník, kytarista Lenny Kaye, střídala hudební nálady písní od "kytarovek" po reggae; punkový švih však nescházel žádné z nich. Při jedné skladbě, kterou věnovala památce nedávno zesnulého Michaela Jacksona, se sama chopila kytary.
Smithová diváky nezklamala a ani chvíli nenudila. V jedné skladbě si nejprve jakoby nezúčastněně pletla copánek ze svých dlouhých nepříliš upravených vlasů, než přešla do potácivého a zběsilého tance po pódiu. Písničkou Dancing Barefoot z pera Ivana Krále potom Smithová připomněla, že tento někdejší český emigrant byl kdysi členem její doprovodné kapely. Dlouhou mezihru skladby strávila potřásáním rukama s lidmi z prvních řad.
Během večera zazněly dále hity jako Ghost Dance, Because The Night a ve zběsilém finále slavná Gloria. Ani ty však publiku nestačily a dlouhým potleskem se proto dožadovalo přídavků. Dočkalo se jich poté, co "bedňák" ze scény setřel vrstvu zpěvaččiných slin, snad aby na nich hvězda večera neuklouzla. "People Have The Power" křičeli poté spolu s ní z plných plic muzikanti i posluchači.
