Středa 17. srpna 2022, svátek má Petra
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

The Artist? Nic než hezká mýdlová bublina

USA

  7:00
Komedii The Artist (někdy překládaná jako Umělec) provází do českých kin pověst díla, které dostává ceny a láme kasovní rekordy. V neděli film ozdobilo sedm prestižních cen BAFTA a v oskarovém dostihu má snímek režiséra a scenáristy Michela Hazanavicia políčeno hned v deseti kategoriích

Jean Dujardin ve filmu Umělec (The Artist) foto: Reprofoto

Pokud považujeme oskarovou soutěž za vyvrcholení „sezony cen“, kandiduje The Artist na titul film roku 2011. Snímek, který sice vznikl ve francouzsko-belgické koprodukci, ale byl připravován a natáčen v USA, je totiž líbivější než jeho největší konkurent Hugo a jeho velký objev režiséra Martina Scorseseho.

Obě díla mají ovšem mnoho společného: shodně tematizují lásku ke kinematografii a odkazují k ranému dětství filmu. Dramatickou základnu pak staví na počátku 30. let. Ten je z dnešního pohledu zajímavý hned ze dvou důvodů: tímprvním je podobnost atmosféry dnešní ekonomické krize a společenských nálad provázejících hospodářský kolaps po roce 1929. Tím druhým je reflexe přelomového období ve filmové historii: zatímco právě teď jsme svědky soumraku celuloidu a nástupu digitální kinematografie, na začátku 30. let se zvuková produkce postarala o zánik němého filmu.

Michel Hazanavicius si tak může pohrávat s momentem krachu, jejž však posouvá do osobní roviny. Protagonistou jeho snímku je fiktivní hollywoodská hvězda George Valentin, jenž se nechce přizpůsobit novým podmínkám, takže se z uctívané star mění ve frustrovaného, zapomenutého outsidera. O bídě a nezaměstnanosti se tu samozřejmě nemluví – nejen proto, že Hazanavicius ve svém černobílém díle pracuje s prvky němého filmu a jeho postavy k sobě promlouvají mezititulky. Ošklivá realita do tohoto hezkého, nostalgického světa nepatří.

Stejně jako hollywoodské filmy 30. let i současnosti je totiž The Artist útěšným, únikovým vyprávěním, příznačným pro období hospodářských krizí. Není kritický či znepokojivý, nabízí naopak roztomilou a vtipnou podívanou změkčující podobu (jakéhokoli) konfliktu, který přece dokážeme překonat s pomocí svých bližních a chytrého psíka.

Pocta v infantilním stylu

Michel Hazanavicius vzdává poctu starému Hollywoodu desítkami citací a odkazů: jméno hrdiny odkazuje k Rudolphu Valentinovi, jeho filmografie však upomíná na jinou klasickou hvězdu – Douglase Fairbankse. The Artist nezmiňuje ty, kteří (stejně jako Fairbanks) přechod ke zvukovému filmu nezvládli, ani letitou devastaci filmové řeči, k níž po nástupu zvuku došlo. Je totiž vystavěný na motivu smíření: podobně jako hrdina Valentin je tu i němý film podaný jako nestárnoucí kvalita, kterou lze obměnit a využít. Což je přístup, který má blíž k americkému konceptu recyklace než k evropskému „artovému“ pojetí, o které se film navenek opírá.

Konec němé éry. George Valentin (Jean Dujardin) a Peppa Millerová (Bérénice Bejoová) jako svědci jedné historické etapy hollywoodského filmu.

Hazanaviciův optimismus směřuje do kinematografické budoucnosti, již vidí jako nadějeplný prostor: to dosvědčuje muzikálové finále i odkazy na příští mistrovská díla – Wellesova Občana Kanea (1941) či Hitchcockovo Vertigo (z filmu z roku 1958 The Artist vytěžil hudbu).

Kulhající romance

Skvostné, ale povrchní hračičkaření zastírá fakt, že The Artist vysokým standardům svých vzorů nedostojí. Pocitově těží spíš z francouzské komediální tradice v poetickém stylu Jacquese Tatiho a Pierra Étaixe než z němých grotesek (kterým vzdal v roce 1976 poctu Mel Brooks v Němém filmu). Ani v rovině milostné romance dnešní diváky nemůže citově angažovat tak jako kultivovaná, „dospělá“ díla Ernsta Lubitsche či F. W. Murnaua.

A kulhá i za bravurně minimalistickým melodramatem Juha (1999) Akiho Kaurismäkiho. Hazanavicius se (snad v hrůze z přílišné složitosti) opírá o love story, jíž chybí skutečný konflikt i originalita a vášeň klasických vzorů. Dujardin je přesvědčivým Valentinem, ale hrdinova láska Peppy Millerová v přepjatě komediálnímpodání režisérovy manželky Bérénice Bejové likviduje možnost skutečné romance. A pokud jde o téma nástupu zvuku, nesahá The Artist ani po kotníky rafinovanému klasickému muzikálu Zpívání v dešti (1952).

The Artist

Francie / Belgie 2011
Režie: Michel Hazanavicius
Hrají: Jean Dujardin, Bérénice Bejová, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Millerová, Missi Pyleová a další
Premiéra 16. 2. 2012

Záměrně infantilní rovina, na které The Artist vzdává hold fenoménu filmu, ovšem nic nemění na tom, že svou „poučeností“ a technickou hravostí potěší každého znalce filmu. Masový úspěch Hazanaviciova snímku má však kořeny jinde: podsouvá totiž většinovému publiku uspokojení z vlastní chytrosti. Miliony diváků, které možná nikdy v životě neviděly žádný němý ani černobílý snímek, se totiž náhle baví na filmu, který vyhlíží jako složitý, historizující a intelektuálský projekt.

Nebude proto vůbec divu, když dravá marketingová strategie amerického distributora společnosti Weinstein Company dotlačí tenhle milý, ale značně přeceněný snímek až na oskarové výšiny.

Autor:

Porucha imunity je první známka, že je v našem životě něco špatně, říká lékařka

Premium Lidí s poruchami imunity přibývá. Příčinou je často špatný životní styl, což vede k vážným nemocem, třeba k rakovině....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

První díl rozhovoru s Shopaholicadel: Práci neseženu, každý den můžu umřít!

Premium Rozhovorům se dlouho úspěšně vyhýbala, nyní ale udělala výjimku a Expresu poskytla exkluzivní sondu do své duše....

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...