Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Leningradské je třeba rozumět. Slavná symfonie není oslavou sovětského Ruska, ale pomníkem jeho bezejmenných obětí


Skladatel obráncem. V roce 1941 se Dmitrij Šostakovič přidal k jednotce domácí stráže, která se skládala z členů leningradské konzervatoře. V této době pracoval na první větě Sedmé symfonie | foto: Profimedia.cz

Premium
Česká filharmonie tento týden uvádí Šostakovičovu Symfonii č. 7 pod taktovkou petrohradského rodáka Semjona Byčkova. Trojici vystoupení ve vyprodaném Rudolfinu završí dnešní koncert, jejž si můžete živě poslechnout také na stanici Český rozhlas – Vltava.

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Symfonie č. 7 „Leningradská“ byla nejúspěšnější skladbou Dmitrije Šostakoviče už za války, v Americe nejlepší dirigenti svedli boj o právo ji uvést jako první a pak se dočkala stovek provedení.

Česká premiéra se konala, hned jak to bylo možné, Rafael Kubelík ji řídil už na konci roku 1945. Reprezentativní nahrávku má pak Karel Ančerl i Václav Neumann.

Uvádění v padesátých a sedmdesátých letech nám ovšem připomíná, čím by se tato symfonie stát neměla, ale čím u nás po léta byla: pomníkem slavného vítězství Rudé armády a nehynoucího bratrství se Sovětským svazem. Až tak, že by si mnozí mohli položit otázku, jestli je vůbec vhodné ji hrát.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: