I letní komedie má bavit

Oblíbená letní divadelní akce v poslední době uvádí vesměs inscenace bez osobitého režijního vkladu. Po krátkém vzmachu s Králem Learem, na němž se chvíli dalo stavět, upadly slavnosti do nevzrušivého průměru. Přitom ani není nutné, aby taková plenérová akce měla vysoké umělecké ambice, chce-li však diváky bavit, musí to umět. Musí využít právě toho, že publikum chce v létě divadlo, a předvést mu, čím se liší třeba od letního kina.

Ani popové písně to nezachrání
Tříhodinová inscenace Emila Horvátha Jak se vám líbí ale diváky ničím nepřesvědčí, utápí se v nenápaditém odemílání textu, v němž se prakticky neškrtalo. A přitom právě tato Shakespearova hra díky skvělým hereckým příležitostem přímo vybízí k bujaré divadelnosti a komediálně vybavení herci se zde mohou blýsknout – Rosalindou počínaje, Šaškem konče.

Hodnocení LN: * *

William Shakespeare: Jak se vám líbí Překlad: Martin Hilský, Ľubomír Feldek Režie: Emil Horváth Scéna: Miloš Pietor Kostýmy: Ľudmila Várossová Hudba: Michal Novinski Choreografie: Juraj Letenaj Letní shakespearovské slavnosti, pražská premiéra 3. 8.

Už samotná scéna, skrumáž, která připomíná bílý zahradní nábytek nebo zařízení plovárny s podivnou kadibudkou, působí nevhodně, a navíc její pravá část zůstává úplně nevyužitá. A hlavně vůbec nerozlišuje, jestli se děj odehrává na vévodském dvoře, či mezi vyhnanci v Ardenském lese, což diváky, kteří děj neznají (a že jich může být poměrně dost), musí zmást. Tím spíš, že Marián Labuda hraje dvě role – Vévodu ve vyhnanství i jeho mladšího bratra Fredericka, uzurpátora trůnu.

Tvar inscenace je až povážlivě roztříštěný, tanečky, které měly zřejmě dodat mladistvou energii, nijak nepomohly stejně jako popové písničky; navíc v druhé části inscenace tato „muzikálová linie“ mizí zcela. Horváth nepřichází prakticky s žádnou koncepcí či režijním nápadem, který by inscenaci sklenul – tváří-li se Marián Labuda v roli Vévody, jenž je v závěru staronově instalován na trůn, zlověstně jako nový uzurpátor, je to přece jenom dost banální. Řekněme tedy, že léto se obejde bez závažných myšlenek, ale tady značně kulhá i očekávaná zábavnost. Rozmanitost scén se slévá do proudů stále stejně vedených dialogů, situace nejsou vybudované, natož aby přinášely osobitý komediální styl.

Vyčpělá Rosalinda
Rosalindin temperament a roztomilá koketnost její družky Célie se v podání sester Soni a Zuzany Norisových také vytratily, obě herečky hrají nevýrazně. Rosalindiny mužské převleky a hodiny lásky Orlandovi postrádají zářivou spontaneitu, která z této postavy činí střed všeho dění.

Naproti tomu Ladislav Hampl jako Orlando má chlapeckou jiskru a v duelu s Rosalindou je překvapivě výraznější, což je také proti pravidlům hry. Herci, tak trochu ponecháni sami sobě, se snaží situace vylehčit obhroublejšími gagy, jež ale nevycházejí, jak by měly – ne proto, že by byly příliš vulgární, ale protože jsou nejapné – to platí i o podobném vyšperkování Hilského a Feldekova překladu. Ani spolehlivý zdroj zábavy – Šašek – nezaujme, kreace Miroslava Nogy se jeví jako klaunský výprodej posbíraný, kde se dalo.

Martin Dejdar jako Žak přichází v podivném postrojení odpovídajícím spíš průvodci ve westernovém městečku než lesnímu melancholikovi (kostýmy Ludmily Várossové letní uvolněnost zaměnily za zbytečně extravagantní všehochuť). Jeho nadávky na mizerii postrádají sarkastický nadhled, až příliš se snaží o komediální pointy.

Jak se vám líbí opravdu není tak významnou inscenací, aby se musela vozit až z Bratislavy, jistě by se v domácích regionálních divadlech našlo pár Shakespearů, které by stálo za to představit v Praze, minulé ročníky slavností to jasně ukázaly.