Takovou sbírku falzifikátů žádná galerie v Česku ještě nikdy nepředstavila. Na nové výstavě se sešlo na sto děl v celkové hodnotě více než 200 milionů korun. Částka je možná překvapivá, ale i falzifikáty jsou uměleckými díly s nespornou hodnotou. Je ale rozdíl mezi vědomým vlastněním takového falzifikátu, a jeho nedobrovolnou koupí v domnění, že jde o originál.
  |
„Padělání uměleckých děl se v posledních desetiletích zdokonalilo a rozrostlo do obludných rozměrů. Vinu nese také anonymita virtuálního světa internetu, online aukcí a bazarů. Omylům se často bohužel neubrání ani kurátoři veřejných galerií či štědří dárci a sběratelé,“ popisuje ošemetný trh s falzifikáty kurátor výstavy František Zachoval. „Každý z nás by měl být při nákupu uměleckých děl velmi obezřetný,“ dodává.
Výstava seznámí návštěvníka s celou problematikou padělaných děl od počátků až po dnešní dny. Především pak srozumitelně dovysvětluje problematiku a z legislativního pohledu interpretuje právní rámec představovaných podvodů.
Celkově je expozice rozdělena do šesti částí. A to podle zvolené techniky, postupu či způsobu vytváření falz. „Divák se tu seznamuje s rozličnými přístupy padělatelů. Jednak je to podobnost stylu, vylepšování děl, machinace s reprodukcemi, nadprodukce originálů, vytváření fiktivních identit a otázka výstavních kopií,“ vysvětluje kurátorka výstavy Petra Příkazská.
Výstava obsahuje díla významných autorů jako jsou Marc Chagall, Joan Miró, František Kupka, Josef Lada, Jan Zrzavý, Joža Uprka, Kamil Lhoták nebo současných autorů jako Milan Knížák, Jiří Kovanda a mnoho dalších. Právě Jan Zrzavý například patří v Česku k nejpadělanějším malířům.
