Na první svátek vánoční sešle režisér Ridley Scott do českých kin deset ran egyptských. A nějaké navíc. Od doby, kdy legendární producent a režisér Cecil B. DeMille natočil velkofilm Desatero přikázání, už uplynulo bezmála šedesát let, byl tedy zřejmě nejvyšší čas na novou hollywoodskou verzi biblického příběhu o Mojžíšovi a vyvedení židovského lidu z Egypta.
O tom, že ambice nebyly o mnoho menší než v případě někdejšího trháku s Charltonem Hestonem a Yulem Brynnerem, svědčí angažmá špičkového režiséra i hvězdné obsazení hlavní role. Mojžíše ztvárnil Christian Bale, čímž se i snímek Exodus: Bohové a králové přihlásil k pojetí starozákonního velikána coby mužného, ambiciózního krasavce. (Snad jen na okraj budiž řečeno, že bible připouští i jinou představu–muže zadrhávajícího v řeči a plného pochyb. A že v „biblické“ epizodě Simpsonových se do podoby Mojžíše proměnil Milhouse Van Houten.)
Scottův film se v hrubých rysech drží fabulace užité v DeMillově snímku: Mojžíš vychovávaný na královském dvoře faraona Setiho je takřka roven následníkovi trůnu Ramsesovi, je jeho pobočníkem a vojevůdcem. A také konkurentem, neboť Seti vidí, že je Mojžíš schopnější než jeho vlastní syn. Ramses proto využije informací intrikánů, kteří mu prozradí pravdu o Mojžíšově židovském původu. Mojžíš, sám konsternovaný pravdou, kterou ještě nedávno neznal, odchází do vyhnanství. Aby se odtud po deseti letech vrátil a za pomoci proslulých egyptských ran donutil Ramsese propustit Židy z otroctví.
Jak někdejší Desatero přikázání, tak nynější Exodus kladou důraz na vztah Mojžíše a Ramsese, dvou znepřátelených „bratří“. Ve Scottově snímku je předmětem jejich rivality především moc jako taková, Ramses touží za pomoci decimovaných židovských otroků budovat říši prodchnutou kázní a pořádkem. Souboj idejí s drobným odkazem k moderním dějinám sice zaujme, ale po pravdě řečeno pro hollywoodský příběh byla přece jen větším přínosem DeMillova varianta osudové ženy mezi dvěma muži. Na Mojžíšovu vášnivou snoubenku, posléze Ramsesovu manželku Nefertari, která Desatero přikázání z roku 1956 zásobuje erotickým dusnem, ve Scottově Exodu moc místa nezbylo. Mojžíš si musí v milostných záležitostech vystačit se svou cizokrajnou manželkou Siporou (pravda, velmi sličnou a s roztomilou kérkou v obličeji), i s tou však zřejmě řeší především otázky náboženské tolerance.
Věřte, nevěřte
Oč méně je ve Scottově filmu romantiky, o to víc prostoru dostávají akční scény: hned v úvodu se divákům dostane bitevní vřavy a notně se zápolí i později. Mojžíš je zkušený válečník, nepřátele likviduje efektním způsobem a zpravidla alespoň po dvou. Nespoléhá jen na boží pomoc, ale staví se do čela svého lidu coby vojevůdce. Zajistí Židům výcvik a vysvětlí jim taktiku partyzánského boje. Až když Mojžíšovým lidem začnou docházet síly a Ramsesovy odvety jsou čím dál drastičtější, vezme to do ruky bůh. Tedy s největší pravděpodobností. Ridley Scott jako by se dlouho ostýchal naplno přiznat zázračnost představovaného dění, už iniciační zjevení boha v hořícím keři jaksi diplomaticky lavíruje mezi snahou držet se předlohy a zároveň to s náboženským důrazem nepřehnat. Nalezené řešení by patřilo spíš do parodie – Mojžíš uzří boha poté, co se praštil o kámen do hlavy. Alespoň samo boží promlouvání k Mojžíšovi lze však skutečně ocenit za snahu přijít s neotřelým, nepatetickým pojetím.
Lze-li v něčem považovat knihu Exodus za dávný předobraz hollywoodských podívaných, pak je to samozřejmě především výčet egyptských ran a následný průchod mořem. Těch katastrof ale jako by bylo nějak moc nejen na Egypťany, ale i na jeden film. Příležitost předvést seslané hrůzy rozčeří už poněkud líný tok děje, brzy však přejde v málo zajímavou sérii trailerů béčkových katastrofických filmů. Ani snaha vygradovat v závěru osudové střetnutí Mojžíšes Ramsesem nevychází příliš povedeně, tímspíš, že se důraz vyprávění rozostří a nakonec stejně dospěje k obligátním sdělením vbiblickém duchu.
Scottův Exodus není ani ryba, ani rak, nepřichází s překvapivým pohledem či pronikavým výkladem a zároveň není dost přesvědčivý ani v prezentaci tradičního sdělení známého příběhu. Určující hybnou silou jako by byla především snaha zavděčit se aktuálnímu bůžku 3D technologie.
Ta má dodávat filmu atraktivitu, především ale mění obrazy dávného Egypta na úhledné prostorové modýlky jako z muzejní vitríny. Už nyní je skrze některé záběry k zahlédnutí shovívavý úsměv budoucích diváků, podobný tomu, s nímž dnes sledujeme křiklavou technicolorovou barevnost Desatera přikázání z padesátých let.
Exodus: Bohové a králové
USA, VB, Španělsko 2014
Režie: Ridley Scott
Hrají: Christian Bale, Joel Edgerton, Ben Kingsley a další
Premiéra 25. 12.