Tradicionály nabízely ideální řešení: odvolání se na slova původní písně, zpívané černošskými otroky vykořisťovanými prohnilými kapitalisty. Pravého mistrovství v této metodě dosáhl právě Spirituál kvintet a česká slova Dušana Vančury k písni Až se k nám právo vrátí jsou toho ukázkovým příkladem.
V původním tradicionálu Little More Faith In Jesus není o touze mít svůj názor a nekývat už více či o vstávání a uléhání beze strachu ani slovo – jak už název napovídá, originální text hlásá, že je třeba mít více důvěry v Ježíše Krista.
Naléhavá křesťanská výzva by však v tehdejším marxistickém Československu rozhodně neprošla; a i kdyby, nejspíš by ve zdejší spíše ateistické společnosti zdaleka neměla takovou odezvu jako nové verše o touze narovnat svou pokřivenou páteř a vychovávat děti bez nutnosti jim lhát. Tenhle malý trik však tenkrát málem nevyšel.
„Nestávalo se nám často, aby nás schvalovací komise vyzvala k předložení původního textu. Zpravidla stačilo říct, že se jedná o překlad černošského spirituálu. V tomhle případě se jim však něco nezdálo a vyžádali si originál,“ vzpomíná Jiří Tichota, umělecký vedoucí Spirituál kvintetu. Co teď?
Až se k nám právo vrátíTradicionál Little More Faith In Jesus 1. Chci sluncem být a ne planetou, REF: Já čekám dál, já čekám dál, 2. Kam chci, tam půjdu, co chci, budu jíst, REF: Já čekám dál, já čekám dál, 3. Chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat, |
Přinést autentický text písně o víře v Ježíše? I začínající angličtinář by se dovtípil, že obě verze dělí víc než pouhá překladatelská licence. Bylo štěstí, že kapelník získal v roce 1968 po obhajobě své rigorózní práce Intabulace písní a vokálních skladeb v pražských loutnových tabulaturách 17. století na Filozofické fakultě UK doktorát a až do poloviny 80. let zde na muzikologické katedře přednášel.
Stačilo se obrátit na kolegyni z katedry anglistiky: „Nedal by se text písně Až se k nám právo vrátí přeložit do jazyka amerických otroků? Není potřeba nic doslovného, stačí velmi volně – naopak to tak bude nejlepší.“ Stalo se. Místo originálu byl tedy na patřičných místech předložen překlad českého překladu, který byl „kupodivu“ schvalované verzi podobný jako vejce vejci.
Pro všechny případy bylo ještě jednou připomenuto: „Je to protestní píseň černochů!“ Cenzor pokýval hlavou a stvrdil štemplem – píseň se směla zpívat; je přeci třeba myslet na americké soudruhy v područí imperialismu! Co nepostřehl strážce ideologicky nezávadné kultury, bylo okamžitě srozumitelné publiku – skladba Až se k nám právo vrátí se rychle stala hitem. I když většinou zněla jen na koncertech a mezi posluchači se šířila pouze na kazetách, pořízených během vystoupení, objevila se i na televizní obrazovce – na plátno za zády kapely promítal tenkrát aktivní režisér záběry černochů za vězeňskými mřížemi.
Na desku se dostala až v roce 1990; album k příležitosti třiceti let existence skupiny Spirituál kvintet neslo název Za svou pravdou stát. Bylo to v době, kdy se budoucnost v názvu skladby stala minulostí – právo se vrátilo, už několik měsíců bylo možné žít svůj život jako člověk.
Kapela ostatně tuhle historickou událost zvěstovala už 23. listopadu 1989 z balkonu nakladatelství Melantrich na Václavském náměstí, který posloužil jako tribuna řečníků sametové revoluce; přesně o deset let později tohle nejdéle fungující tuzemské nakladatelství zaniklo.
„Tehdy nás o to požádali přímo z bytu Václava Havla,“ vzpomíná na jednu z hymnických písní listopadových událostí Jiří Tichota. Pak ji však slavná folková skupina vyřadila ze svého repertoáru, i když si ji publikum na koncertech dodnes často žádá. Ovšem jak říká kapelník Spirituál kvintetu: „Svoboda a právo nemají nikdy,padla‘, a jestli mají zrovna navrch, to záleží na nás.“
Nej hity každé pondělíPříště čtěte - Pavlína Filipovská: Včera neděle byla |