A na něm postupně vyrůstaly nápady na sloky. Trvalo přes tři měsíce, než píseň oblékla andělská křídla nadpozemské bytosti s morálkou pořádného ksindla: „Jsem anděl, co tě dostal na povel / ale mám-li tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / ... / Cože? Jaká morálka? Tohle je normálka / i anděl potřebuje prachy na kafe a cigárka...“
Množily se jak lidský rod – a podobně se postupem času rozmělňoval genetický kód jejich původní myšlenky. „Už to nebyla písnička o dirigentovi Bambini di Praga a jeho lásce k nezletilým dívenkám, ale obecný text o lidech zneužívajících svou moc,“ krčí rameny Xindl X.
Xindl X: AndělHudba a text: Ondřej Ládek Jsem anděl, co tě dostal na povel |
Nebyl to pouze jeho subjektivní názor – v tomhle případě se může odvolávat třeba na úvahu písničkářského kolegy Jana Buriana, který na adresu skladby s krylovským názvem Anděl pronesl: „Ta písnička se lidem líbí – ale jen deset procent z nich skutečně chápe, o čem zpíváš a co to vlastně kritizuješ. Zbylých devadesát procent se s hlavním hrdinou ztotožňuje a myslí si, jaký je to sekáč!“
I když to bylo míněno jako pochvala, autor písně by si přál víc: „Doufám, že tohle procentuální vyjádření Jan Burian netrefil a ve skutečnosti je poměr alespoň 40:60.“
Přání otcem myšlenky! Stačí pohled na internetové diskuze, podle nichž je to píseň o homosexualitě; snad k tomuto závěru svádí verš: „Mám rád řeč těl a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu tě...“ Xindl X nad tím jen bezmocně pokrčí rameny, pak navrhne: „Tak aspoň 20:80?“ Ostatně textové nepochopení není jedinou věcí, která se v případě skladby tak úplně nevyvedla.
Původně totiž měla být zaranžována do stylu arabských písní – hodně exotických nástrojů a navzdory textu veselá melodie. Zkusili to. Výsledek se však tloukl se zpěvem. Navíc to celou skladbu otravně komplikovalo.
A co se složitým hitem? Projev andělského úpadku tak byl nakonec oděn do rytmu svižného reggae. Ostatně původně měla píseň beztak jen tři akordy – D-moll, B-dur a C-dur. A pořád dokola...
I pro tuhle přímočarost byla nakonec vybrána jako pilotní singl debutu Návod ke čtení manuálu, který vyšel 29. září 2008 v nezávislé gramofirmě Good Day Records. Vyplatilo se! Byl to okamžitý rozhlasový hit, jemuž do televize pomohl klip, který v následujícím roce natočil režisér Jakub Sommer.
A protože bývalý člen pubertálních skupin Já a brácha či ještě infantilnějšího názvu Jupí tralala byl pod svým civilním jménem Ondřej Ládek zároveň jedním ze scenáristů tehdy čerstvě uváděného sitcomu Comeback, nebylo pro něj tak těžké vyprosit si do vizuálního ztvárnění své písně tři herečky ze seriálu o bývalé popové hvězdě a jejím metalovém bratrovi.
Jednoduchý nápad, který převlékl Táňu Pauhofovou, Simonu Babčákovou a Marii Doležalovou do pánských kostýmů a z Xindla X udělal nebohou oběť nemorálního anděla, zhlédlo na YouTube bezmála sedm milionů lidí a písničkářově prvotině zajistilo slušný prodej.
„Já chci jen to co všichni andělové / give me some love a dej mi ňáký love!“ Angličtina a soudobý slang – píseň jasně pro mladé! A navíc provokativní; revolta patří k dospívání.
Tak by se to mohlo jevit na první pohled. Ve skutečnosti opakované rozhlasové průzkumy prokázaly, že hit o andělovi, který ví, co je v nebi in a zná číslo na Boha, dokonce i jeho PIN, byl mnohem lépe přijat střední a starší posluchačskou generací – pravda je taková, že dnešní mladé publikum je prudérnější než bývali jejich rodiče.
Nej hity každé pondělíPříště čtěte - Jan Kalousek: Chodím ulicí |