Předběžné výsledky z prodeje ukazují, že si lidé zakoupili přes 35 000 vstupenek za 21,8 milionu korun, což je podle pořadatelů více než v minulosti. Zdvojnásobil se i prodej přes internet.
ČTĚTE VÍCE: |
"Dramaturgická svoboda, bez velkých témat minulých ročníků typu Mahler nebo Dvořák, tak jak letošní Pražské jaro popisoval jeho šéf Roman Bělor, se nakonec vlastně ukázala být ohromnou předností...Letošní pražskojarní ročník hodnotím jako jeden z nejzdařilejších za posledních hned několik let," řekl hudební publicista Vít Dvořák.
Za vrcholy přehlídky označují znalci například recitál pianisty Ivana Moravce, koncertní provedení opery Fidelio, koncert Varšavské filharmonie a písňové večery s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou a pianistkou Micuko Učidaovou a tenoristou Markem Padmoreem s pianistou Paulem Lewisem.
Pořadatelům přálo štěstí
Právě takové typy komorních vystoupení renomovaných pěvců, které představí jejich umění do největšího detailu, by měl festival pořádat častěji a konkurovat tak již zavedeným operním galakoncertům, které se v metropoli staly v posledních letech populární.
Pořadatelům podle Víta Dvořáka letos přálo štěstí, protože téměř všechny jejich plány vyšly, na rozdíl od loňské až neuvěřitelně smolné série zrušených koncertů a dalších škrtů v seznamu účinkujících. Letos kvůli nemoci nevystoupili pouze dirigenti Vladimír Válek a Jiří Kout.
Muzikoložka Hana Jarolímková ocenila výkon Varšavské filharmonie v čele s Antoni Witem a pianistou Rafalem Blechaczem. Zklamáním však nejen pro ni bylo vystoupení Vídeňských filharmoniků s Danielem Barenboimem. "Uvítala bych ještě více klavírních a pěveckých recitálů a alespoň dva samostatné pražskojarní operní projekty, což je kvůli nedostatku financí zatím jen sen," poznamenala.
Za dobrý nápad proto hudební kritička Věra Drápelová považuje koncertní provedení opery Fidelio Pražskou komorní filharmonií, nejlepšího tuzemského operního orchestru. "Ale je to i o volbě sólistů, kteří musí splňovat parametry pro největší český festival...," míní. Vítá také beethovenovský tříletý projekt pianisty Leifa Ove Andsnese a Mahlerova komorního orchestru.
Dramaturgii zpestřila vystoupení Cigánski diabli a večer klasické čínské hudby. "Nezapomínal bych na soudobou hudbu v podání Komorní filharmonie Pardubice s premiérou Lukáše Sommera a především netradiční koncert Pocta Johnu Cageovi v Národním technickém muzeu, který byl výborně zorganizován," zdůraznil publicista Vladimír Říha.
Trvalým problémem Pražského jara jsou však podle hudebního publicisty Jindřicha Bálka velká očekávání. "Pražské jaro se snaží všem vyhovět. Znamená to, že vzniká disproporce, že hostující umělci si hrají, co chtějí, a vlastní dramaturgii nabízí festival domácím souborům," dodal.