které se, za dlouhá léta svého působení, nenaučily vůbec nic. Nedošlo u nich ani k expanzi technických dovedností, ani ke zlepšení skladatelských či aranžérských schopností. A zpěv, no to je typický přáklad garážové kapely, vzniklé někdy na přelonu 70 a 80 let. Saxofonista hraje trvale mimo, křížky nebo béčka, to tam člověk neuslyší. O tom, jak je důležitý dobrý zpěvák, mě opět přesvědčilo, když v Jasné páce opět začal působit David Koller. Hudba chytla úplě jiný fíling. S ním se to dá poslouchat. Ale to je stará bolest českých, tzv.nezávislých, kapel.