Třicáté výročí Sametové revoluce si chtějí připomínat i filmaři. Ti čeští připravili pro HBO šestidílný seriál Bez vědomí, který bude ve videotéce HBO GO celý dostupný přímo 17. listopadu. Ti slovenští natočili film Amnestie, který dnes vstupuje do českých kin. Oba projekty se dívají na události před, během a po změně režimu v roce 1989 prostřednictvím spletitých osobních vztahů několika postav a oba jsou k výsledku revoluce skeptické. Mezi jejich hlavní hrdiny totiž patří i ti, kteří dokážou své principy přizpůsobit okolnostem a přežít na úkor druhých. Pro obě díla bohužel také platí, že se ve svých komplikovaných partiích a nemalých ambicích vypovědět, proč dnes naše země vypadají, tak jak vypadají, ztratila.
Raději sáhnout po knize
Amnestie v sobě zabloudila hlouběji a rychleji než Bez vědomí. Název slibuje, že drama, jehož část se odehrává ve věznici Leopoldov, bude přemýšlet i o tom, zda a jak široká amnestie nového prezidenta Václava Havla byla nutná a prospěšná. Režisér Jonáš Karásek, který sametovou revoluci zažil jako třináctiletý, ovšem netočí politické drama, nýbrž thriller, občas napodobující styl béčkových hollywoodských akcí.
Mezi záběry roztřesené kamery, zpomalovačkami a zrychlovačkami, které už působí zastarale, ovšem nikoliv retro, na komplexní politické debaty není čas. Politika se tu stává kulisou, něčím, co umožňuje postavám měnit pozice a rychleji projevovat své nátury, náplní povrchních konverzací u sklenky, při nichž někdo křečovitě pronese nějaký známý historický fakt a pak zmíní „Vaška“, načež kamera najede na fotku Václava Havla. O amnestii se mluví s podobnou povrchní zkratkovitostí. Na konci pak dojde i na vzpouru v Leopoldově z března 1990, která však opět slouží hlavně jako bojiště pro osobní vztahy fiktivních postav. O dodnes kontroverzním rozhodnutí propustit z vězení přes dvacet tisíc lidí se zájemci dozví mnohem víc ne z filmu Amnestie, ale ze stejnojmenné knihy, která k premiéře vychází díky nakladatelství Slovart. V ní najdou mj. statě od signatářky Charty 77 Lenky Marečkové nebo filozofa a aktivisty Feodora Blaščáka.
Kniha obsahuje také filmovou povídku Maroše Hečka, jednoho ze scenáristů filmové Amnestie. Škoda že snímek nesleduje věrně tento text. Pak by mohl lépe fungovat alespoň jako thriller a snad by bylo i rozumět motivacím všech postav. Zatímco jako spisovatel Hečko na méně než dvaceti stránkách dokáže popsat tři hlavní páry tak, aby vystihl, jak jejich život a činy formoval politický systém, na plátně to spolu s kolegy nedokáže ani za 130 minut. V nich některé zásadní informace chybí, naopak ve filmu přibylo rolí a propojení mezi nimi, které výsledek dál znepřehlednily. Jako by tvůrce víc zajímal nepřekvapivě šedivý „socialistický“ vizuál, dobová výprava, účesy, kostýmy. Jako by věřili, že vesměs dobré obsazení, v němž figuruje i Aňa Geislerová v nejlépe napsané roli disidentky a manželky populárního oportunistického herce, překlene logické mezery.
Nepotvrzené ambice
Hečko s Karáskem na sebe upozornili v roce 2013 obdobným filmem, který s přepjatou videoklipovitou estetizací chtěl tepat do politiky, Kandidát. Amnestie má ještě vyšší ambice, z nichž o to hlouběji padá. Nová cover verze Krylovy písně Pasážová revolta, která zní k závěrečným titulkům, se svou poetikou, melancholií a hloubkou k právě zhlédnutému vůbec nehodí. Film, který chtěl připomenout méně probírané skutečnosti sametové revoluce a podívat se na ni (vzhledem k existenci minisérií Rédl a Bez vědomí s dnes už ne tak novým či provokativním) s pesimismem, je nakonec stejně nepřesvědčivý jako Marek Vašut v roli slovenského křesťanského disidenta.
AMNESTIESR, ČR 2019, 130 min Režie: Jonáš Karásek Scénář: Maroš Hečko, Marek Janičík Hrají: Juraj Bača, Natalia Germani, Aňa Geislerová, Marek Majeský, Marek Vašut, Jana Oľhová, Ján Jackuliak a další Premiéra: 14. 11. |