První z nich, Odliv, završuje volnou trilogii režiséra Lukáše Brutovského. Obě její předchozí části jsme mohli vidět i u nás – D1, inscenace komorního divadla v Martině o vlekoucí se výstavbě slovenské dálnice hostovala na festivalu Divadlo v Plzni, Iocasté, poukazující na to, že mytické příběhy i naše dějiny jsou viděny a vyprávěny hlavně mužským pohledem, vznikla jako koprodukce martinského divadla a Městských divadel pražských, kde se i hrála.
Všem třem titulům je společný především básnivý, metaforický jazyk Brutovského, který dává převážně monologickou formou zaznívat jakýmsi lamentacím nad stavem světa či jeho rodné země.