Sobota 20. července 2024, svátek má Ilja
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

V Praze na Vltavě dnes vystoupí Goran Bregović, vstup je zdarma

Kultura

  7:31aktualizováno  8:49
PRAHA - Světoznámý hudebník a skladatel filmové hudby Goran Bregović, který vystoupí dnes v Praze, si pro svůj koncert zvolil vskutku netradiční místo - jeho Svatební a pohřební orchestr totiž bude hrát přímo z Vltavy, z pontonu ukotveného mezi Karlovým mostem a mostem Legií.

Goran Bregović foto: Reprofoto

A podobně jako před rokem, kdy zahrál na Staroměstském náměstí, i tentokrát si jeho hudbu můžete poslechnout zdarma - buďto z nábřeží anebo přímo z hladiny Vltavy, z lodičky, šlapadla či podobného plavidla.

Jen si musíte dát pozor, abyste se nepřevrhli, Bregovičova hudba je totiž stejná jako jméno jeho souboru, divoká, vášnivá, zároveň i tklivě smutná.

Stejná jako jeho rodiště, Bregović se totiž narodil v roce 1950 v Sarajevu, otec byl Srb, matka Chorvatka, po vypuknutí válečného konfliktu ovšem z bývalé Jugoslávie odešel a po pobytu v USA se usadil ve Francii.

Podobně pestrá je i jeho hudební minulost, původně začínal ve striptýzových barech, vystřídal i několik rockových či punkových kapel, byl ovšem také členem velice populární "jugoslávské" skupiny Bjielo dugme.

V zahraničí si jméno udělal až spoluprací s dalším sarajevským rodákem, režisérem Emirem Kusturicou, pro jehož syrové a přesto výrazně poetické filmy z Balkánu skládal hudbu. Vycházel přitom hodně z tamější lidové hudby, pracoval s jejími motivy, na něž pak velice šikovně a zároveň působivě rouboval další styly.

Ničím se přitom neomezoval, mohli jsme tak vedle sebe slyšet balkánskou romskou dechovku i rock, vyloženě popovou melodii, elektroniku i nasládlé smyčce, někdy až na samé hranici kýče. Není divu, filmová hudba bývá právě taková, často velice eklektická a přesně v tom tkví velká Bregovičova síla.

Klasickým příkladem je hudba, již Bregović napsal k historickému filmu Královna Margot z roku 1994, kdy slyšíme snad celé dějiny hudby v kostce, vždy však ku prospěchu věci. Slávu mu přinesla i hudba ke Kusturicově snímku Underground a z ní pocházející hit Kalašnikov.

Goran Bregović u nás vystupuje relativně často, dokázal zaplnit i pražskou Lucernu, kdy si jeho svéráznou směs lidové hudby, pravoslavných sborů i rocku přišli poslechnout i místní "Jugoslávci" -v sále se tak potkali jak opálení svalovci se zlatými řetězy, naditými peněženkami a jejich hollywoodské slečny, tak domácí milovníci Kusturicových filmů. Setkání možná neobvyklé, ovšem přesně v logice jak Bregoviče, tak Kusturici.

Rozhovor s Goranem Bregovičem vyjde v magazínu Pátek v pátečním vydání deníku

Autoři: