Vymyslet na poli televizní detektivky něco originálního je bezpochyby čím dál těžší. Variace zločinů, motivů či vyšetřovacích metod nejsou nekonečné. Jde tedy spíš o to, čím povinnou sestavu doplnit, aby vzniklo něco, co tu ještě nebylo, nebo alespoň ne mockrát.
Seriál Vraždy v kruhu se uvedl příběhem, který sám o sobě mnoho neotřelosti nepobral: celkem příznačně skončilo pátrání po vrahovi mladé podnikatelky zásahem pořádkové hlídky německé policie, který jako by seriálu potvrdil status standardního evropského produktu. Napětí nastolené zdánlivě rituální vraždou (ehm...) nevydrželo moc dlouho a pachatel nepatřil k nejpřekvapivějším (zvlášť když tvůrci pojmenovali epizodu Pohřbený rozvod). Policisté jej pravděpodobně mohli dopadnout i dřív a snáze, trochu překombinovaného mlžení kolem prosté zápletky lze snad ale detektivce odpustit. Méně už neobratnost některých situací. Vyšetřovatel asi může zlehka vtipkovat o tom, že jsou „ta neuniformovaná odrůda“ policajtů, ale ne s matkou, které má oznámit smrt dcery. Pokud to tedy má být empatický průzkumník lidských povah, a ne sociopat.
Marek Němec (poručík Diviš Mrštík) a Ivan Trojan (major Marián Holina).
Policejní tým, který se v prvním díle představil, se jinak zdá odpovídat solidnímu, byť nijak oslnivému standardu. Sympatický major Holina v podání Ivana Trojana má jakousi historii pletek s manželkou kolegy Rosti (ach...), který je v současnosti na vozíku (...ouvej). Nemůže chybět někdo osobitý na pitevně a také šéf, na kterého je spolehnutí...
Co radí hvězdy?
To všechno jsou zaměnitelné prvky mnoha podobných seriálů, od nichž se mají Vraždy v kruhu lišit právě tím, co je naznačeno v jejich názvu. Major Holina ve spolupráci se zmíněnou přítelkyní Sábou, psycholožkou-astroložkou, zjišťuje, že vrahy lze roztřídit i podle toho, v jakém znamení zvěrokruhu jsou narozeni. Podle toho se řídí, jak a proč daný člověk vlastně vraždí. Po prvním díle tak víme, co jsou zač vrazi-Štíři...
Sdružení skeptiků Sisyfos tenhle koncept asi dvakrát nepotěší, možná i řadu racionálně založených diváků nadzdvihnou z křesla Sábiny zasvěcené výklady o vlivu Pluta. Je to samozřejmě celé trochu (nebo spíš vydatně) přitažené za vlasy, jistě se může znovu vynořit legitimní otázka, zda právě veřejnoprávní televize má být v jakékoli formě šiřitelkou podobných zaručených pravd vesmírného kalibru. Na druhé straně, čistě z hlediska oživení zacykleného detektivního žánru, je snad možno ocenit alespoň snahu přijít s něčím navíc.
V první epizodě byl astrologický exkurz ovšem spíše pouhým přílepkem k jinak samostatnému ději. Zda se bude vliv hvězd napříště posilovat, a zda to bude dobře, nebo špatně, se teprve ukáže. Na celkové hodnocení seriálu je po prvním díle přece jen brzy. Člověk ale nemusí být astrolog, aby odhadl, že minimálně díky hvězdě v hlavní roli mají Vraždy v kruhu o publikum postaráno.
