Sekce starého umění na jarní aukci Galerie KODL zaujímá významné místo a je prezentována více než 50 obrazy předních českých autorů převážně z 19. století s výraznými přesahy do počátku století dvacátého.
Nejstarší umění je zde tentokrát zastoupeno půvabným dílem od Norberta Grunda. Na časové ose ho již následují tvůrci 19. století v čele s Františkem Xaverem Procházkou, Augustem Bedřichem Piepenhagenem, jeho dcerou Charlottou Piepenhagen-Mohr a Josefem Navrátilem.
Nechybí i tzv. Haushoferova škola. Jeho školu tradičně a v hojném počtu reprezentuje především Adolf Chwala, dále Hugo Ullik, Vojtěch Brechler a Antonín Waldhauser. Haushoferovy žáky velmi vkusně kontextualizují vzácní Vilém Kandler a Jan Novopacký.
Unikátní grafiky od Toyen. Dával jsem je dohromady třicet let, říká sběratel, jenž díla prodal ostravské galerii |
Ozvuky francouzské plenérové krajinomalby jsou tradičně v čisté podobě zpřítomněny dílem solitérního českého umělce Antonína Chittussiho. Vůni jihu přináší Antonie Brandeisová, vysoké umění mnichovského střihu potom Gabriel Cornelius Max.
Tzv. generace 90. let zde má své zástupce v dílech žáků slavného ateliéru Julia Mařáka. Patří mezi ně Antonín Slavíček, František Kaván, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Stanislav Lolek a Josef Bašek. Do této generace bezpochyby patří též Ladislav Šaloun a o něco málo starší Václav Jansa.
Přelom století se zde promítá hned v několika reprezentativních dílech autorů činných jak ve století devatenáctém, tak dvacátém. Připomeňme významného a osobitého figuralistu Jožu Uprku a jeho dva obrazy Petrovjanka a Pohřeb.
Jakub Schikaneder se tentokrát představuje hned třemi plátny. Jeho Ulici v zimě lze nepochybně označit za dílo galerijního významu, které se na trhu s uměním objeví jen velmi zřídka. Neméně zajímavá je i druhá jeho pragensie z vrcholného období Zimní podvečer v Praze, trojici vyvažuje jeho raná práce s označením Loučení.
Jakub Schikaneder: Ulice v zimě (1900–1910)
Své nezastupitelné místo má i tentokrát impresionistický krajinář Václav Radimský s dvěma oleji na plátně, a to jak francouzské, tak české provenience. České Pařížany přelomu 19. a 20. století tentokrát prezentuje Tavík František Šimon.
Do „dlouhého devatenáctého století“ se promítly práce řady významných solitérních českých výtvarníků s výrazným přesahem do 20. století. Patří mezi ně hlavně Oldřich Blažíček, Ludvík Kuba a Jakub Obrovský.
Předválečné umění je v aukci přiblíženo dvěma obrazy Rudolfa Kremličky, přičemž jeden z nich na svého autora prozrazuje krajinářskou inspiraci, druhý jej naopak prezentuje jako významného českého figuralistu se zálibou v neoklasicismu.
Z tohoto období pochází i jedna z nejunikátnějších položek, Noli me tangere od Jana Zrzavého z let 1915–1918, jež bylo dosud nezvěstné. Ještě za autorova života bylo dvakrát uvedeno na jeho samostatných výstavách, nebylo však nikdy reprodukováno, což z něj činí skutečně významný objev.
Jan Zrzavý: Noli me tangere (1915–1918)
Etapu meziválečného umění v aukční nabídce otevírá Alfréd Justitz svým dílem Dvě dívky z jeho nejvyhledávanějšího období kolem roku 1919. Přátelil se tehdy s Jiřím Karsem, jehož si velmi vážil a rád s ním tvořil, ostatně i toto plátno pochází ze společného malování. Jiří Kars se pak v aukci představuje dvěma líbeznými portréty své ženy a vlastním autoportrétem z roku 1925.
Meziválečnou avantgardu skvěle reprezentuje i vzácný soubor hned pěti děl Františka Tichého, mezi nimiž vynikají dva oleje z roku 1932 na plátně Tetovaný muž (Japonec) a Tři toreadoři. Vskutku raritní příležitost pro sběratele představuje i velkoformátová tempera Oběšeného Harlekýna z roku 1948, pyšnící se svou proveniencí ze slavné sbírky dr. Jaroslava Borovičky.
František Tichý: Oběšený Harlekýn (1948)
Umění z období mezi dvěma světovými válkami pak výtečně přibližují i práce Jindřicha Štyrského, Aloise Wachsmana či Otakara Kubína, jenž je zastoupen rovnou sedmi obrazy.
Již tradičně nechybí Václav Špála, jehož neutuchající lásku k ovocným a květinovým zátiším dokládá rovnou šest děl; mezi nimi např. kytice z majetku prezidenta Emila Háchy.
Špálova zátiší pak doplňuje Berounka ze zeleného období nebo raná Pradlena z roku 1919. Ta byla pojata velmi radikálním způsobem, jenž imponoval i Karlu Čapkovi natolik, aby ji zařadil do své vysoce ceněné sbírky.
Václav Špála: Pradlena (1919)
Špálova expresionistická zátiší doplňuje trojice kubistických děl od Emila Filly (Zátiší s dýmkou a podnosem, Zátiší s gramofonovými deskami a Zátiší s holubem), za zvláštní pozornost nicméně stojí jeho figurální Dvojice z roku 1934.
Tento velkoformátový surrealistický olej pochází ze sbírky dr. Jaroslava Borovičky, v níž patřil mezi jeho nejoblíbenější. Snad cítil, že se pro Fillu téma ženského aktu postupně stalo stejně důležitým jako zátiší, a právě v nich dosáhl svého vrcholu.
Emil Filla: Dvojice (1934)
Rozmanitý vývoj výtvarného umění ve 30. a 40. letech 20. století lze pak sledovat i ve dvou surrealistických dílech Františka Janouška – jehož Večerní máj je bez nadsázky tím nejlepším, co se od něj dosud na aukčním trhu objevilo – či v plátně Kamila Lhotáka, jehož Větroň na předměstí dává na odiv jeho vrcholné období Skupiny 42.
Kamil Lhoták: Větroň na předměstí (1943)
Poválečné umění opět nadmíru kvalitně zaštituje Toyen plátnem Odchází a přichází z jejího pařížského období, v němž se zapojila do činnosti surrealistické skupiny kolem Andrého Bretona.
Dílo se do Prahy dostalo z francouzské rodinné sbírky, do níž bylo zakoupeno hned po dokončení přímo od autorky. Jedná se komorní, ale působivý obraz, jenž dosud zůstával veřejnosti utajen.
Toyen: Odchází a přichází (1953)
Nelze opomenout ani tři vynikající oleje Františka Muziky – od jeho raného neoklasicistního Pastorále, přes imaginativně surrealistický Elsinor IV (jenž se objevil i na přebalu autorovy monografie od Františka Šmejkala), po hravé a optimisticky laděné Medúzy IX ze sklonku jeho života.
František Muzika: Medúzy IX (1972)
Z tvorby poválečných umělců určitě stojí za zmínku i malebné práce Josefa Lady včetně rané ilustrace Sysel seče votavu z knihy národních říkadel Karla Jaromíra Erbena, nebo čtyři obrazy Josefa Lieslera pocházející přímo z jeho ateliéru, kde byly dosud v držení rodiny.
Zajímavý segment tvoří i díla autorů činných převážně v 70. a 80. letech. Velmi vzácnou příležitostí je autorský tisk Andyho Warhola, jenž vytvořil pro prezidentskou kampaň Edwarda Kennedyho, a který byl téměř 19 let součástí stálé expozice v Múzeu moderného umenia Andyho Warhola v Medzilaborcích.
Theodor Pištěk: Variace č. 1 (1995)
Vedle něj je pak možné zhlédnout poměrně ojedinělá díla Evy Kmentové, Adrieny Šimotové, Marii Bartuszové, Milana Dobeše či Radoslava Kratiny. Soubor 20. století pomyslně uzavírá velkoformátová Variace č. 1 Theodora Pištěka z roku 1995, v níž se malíř, často řazen mezi evropské hyperrealisty, poprvé vydal na dlouhou cestu geometrické abstrakce ve spojení s prostorem.
Maria Bartuszová: Skladačka XI, Klíčenie (1983)
Generace současných umělců a umělkyň je zastoupena známými jmény, jako je Rudolf Burda, Michal Cimala, Jiří Černický, Jiří Georg Dokoupil, Martin Janecký, Jan Kaláb, Jiří Kaloč, Adam Kašpar, Lukáš Novák, Pasta Oner, Jan Pištěk, Jaroslav Róna, Jiří Sopko, Michal Škapa, Jiří Štourač a Štefan Tóth.
Celou kolekci pak doplňují položky, které budou draženy v rámci charitativní části aukce. Zájemci o soudobou tvorbu mohou podpořit neziskovou organizaci Centrum Paraple a zároveň získat obrazy Jana Híska, Šárky Koudelové, Jakuba Matušky (Maskera), Michala Mráze, Jiřího Petrboka, Ronyho Plesla, Jakuba Špaňhela nebo Moniky Žákové.
Martin Janecký: Poslední myslitel (2023)
Prvních šest položek v katalogu je pak nabízeno na podporu festivalu Pražské jaro a umělci je vytvořili přímo pro tuto příležitost, přičemž inspirací jim byl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany, od jehož narození uplynulo v letošním roce 200 let.
Díla Milana Grygara, Petra Nikla, Ivana Pinkavy, Jakuba Roztočila, Iry Svobodové a Daniela Vlčka bude možné zhlédnout při příležitosti návštěvy koncertů v rámci festivalu Pražské jaro v Rudolfinu (foyer v prvním patře) a Obecním domě (Riegrův salonek v hlavním foyer Smetanovy síně). Komentované prohlídky proběhnou 6., 13. a 20. května, vždy od 16 hodin.
