Komise dostala za úkol přehodnotit s využitím vědeckých metod skutečné škody, které návykové látky páchají. V úvahu se měly brát jak zdravotní, tak sociální dopady. Zkoumání se týkalo dvaceti nejčastěji zneužívaných látek, legálních i zakázaných. Nyní se v Británii drogy dělí do tří kategorií. Od toho, kam která látka spadá, se pak odvíjejí tresty za jejich zneužívání a prodej.
Ve skupině označované písmenem A jsou tvrdé drogy jako heroin a kokain spolu s extází a lysohlávkami. Třída B zahrnuje barbituráty a speed. Marihuana a některé uklidňující prostředky pak spadají do třetí skupiny. Alkohol, tabák a některá zneužívaná ředidla jsou zcela legální.
Změny jsou nutné
Zveřejněná studie se od současného hodnocení velmi liší. Alkohol si „polepšil“ a zařadil se mezi pět nejškodlivějších drog, těsně za heroin. kokain a barbituráty. Naproti tomu extáze a LSD, spadající nyní do skupiny A, patří na konec žebříčku. Jejich držení je přísně trestáno a přitom společnosti působí menší škody než tolerovaný tabák, uvádí se ve studii, kterou zveřejnily některé odborné časopisy.
Stávající klasifikace látek pochází ze začátku 70. let minulého století a je podle odborníků beznadějně zastaralá. Restriktivní přístup k některým drogám je tedy spíš výsledkem politických kroků než aplikací vědeckých poznatků.
Ve skupině označované písmenem A jsou tvrdé drogy jako heroin a kokain spolu s extází a lysohlávkami. Třída B zahrnuje barbituráty a speed. Marihuana a některé uklidňující prostředky pak spadají do třetí skupiny. Alkohol, tabák a některá zneužívaná ředidla jsou zcela legální.
Změny jsou nutné
Zveřejněná studie se od současného hodnocení velmi liší. Alkohol si „polepšil“ a zařadil se mezi pět nejškodlivějších drog, těsně za heroin. kokain a barbituráty. Naproti tomu extáze a LSD, spadající nyní do skupiny A, patří na konec žebříčku. Jejich držení je přísně trestáno a přitom společnosti působí menší škody než tolerovaný tabák, uvádí se ve studii, kterou zveřejnily některé odborné časopisy.
Stávající klasifikace látek pochází ze začátku 70. let minulého století a je podle odborníků beznadějně zastaralá. Restriktivní přístup k některým drogám je tedy spíš výsledkem politických kroků než aplikací vědeckých poznatků.
