Bavlníkový skok vpřed... a zpět

Jako „Bt bavlny“ se označují odrůdy, do kterých genetičtí inženýři vnesli část dědičné informace z půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Rostlina díky tomuto zákroku vyrábí toxiny, které ji chrání proti larvám některých škůdců. Jedy ochromují organismus a vyvolávají nechutenství, takže nakonec larvy zahynou hlady. V Číně oceňovali především vliv Bt bavlny na larvy můry černopásky bavlníkové.

Plodina učinila první krok na zemědělský trh v roce 1996 v USA. Brzy jí vyrostla konkurence za oceánem. Čína od 80. let mohutně investovala do biotechnologií, a první odrůdy Bt bavlny se dočkaly tamního schválení už v roce 1997.

Ostatně nebylo na co čekat: čínská bavlníková pole se potýkala s nájezdy larev černopásky, které se rychle vyrovnávaly se všemi zbraněmi z pěstitelského „arzenálu“. Účinné směsi se měnily každých pár let a bavlníky se „prodražovaly“.

Používalo se na ně nejvíce postřiků ze všech plodin. Roční výdaje na pesticidové „smrtící koktejly“ v Číně dosáhly asi 500 milionů dolarů ročně.

Za takové situace se Bt bavlna stala velmi rychle hitem. Čtyři roky po schválení upravené bavlny jí bylo osázeno 45 procent bavlníkových plantáží. Ale její šíření nebylo ani tak výsledkem státní politiky, jako spíše drobných farmářů.

 Výnosy se zvýšily o 8 až 15 procent. Pěstitelé ušetřili na postřicích, a to jak na materiálu (někdy až 70 procent), tak na lidské práci. Zprávy připomínaly výsledky našich pětiletek.

Ovšem nedávno nastal zlom. Tým Per Pinstrup-Andersena z Cornellovy univerzity ve státě New York provedl společně s čínskými kolegy průzkum u 500 čínských farmářů. Ukázal, že nad budoucností Bt bavlny se zatahuje.

Paralyzované černopásky vyklidily prostor jiným škůdcům. Jejich místo zaujala především ploštice z čeledi klopuškovitých. Během posledních dvou let proto museli pěstitelé stále častěji sahat k pesticidům. Podle studie z Cornellovy univerzity uživatelé Bt bavlny v některých oblastech vynakládají na pesticidy téměř stejné prostředky jako pěstitelé obvyklých plodin. Semena Bt bavlny jsou dražší, v průměru je tedy příjem pěstitelů o osm procent nižší než u farmářů, kteří zůstali u neupravené bavlny.

Důvod je patrně v tom, že Bt bavlna je účinná jen proti úzkému okruhu škůdců. obvykle těm nejnebezpečnějším. Uvolněné místo ale zaujali „druhotní“ škůdci, normálně také zabíjení pesticidy.

Někteří odborníci na tento problém předem poukazovali. Většina vědců však nyní tvrdí, že problematika vysazování GMO je tak složitá, že vývoj nešlo odhadnout.

Nyní je už pozdě. Vysazování Bt bavlny se ujalo i v jiných oblastech. Nejen v USA, ale třeba také v Jižní Africe nebo Indii, kde vzrostly výnosy ještě více než v Číně.
Pokud dojde k podobnému propadu, budou se s tím drobní pěstitelé těžko vyrovnávat.

Mnozí nemají dost prostředků, aby „překlenuli“ třeba roční výpadek sklizně. A nejde už také jen o bavlnu: Bt geny se vkládají i do jiných plodin, třeba do kukuřice.
Odborníci už navrhují technologická řešení. Například vypěstování další generace plodin s účinkem proti širšímu spektru škůdců. Nebo změny ve způsobu pěstování.

Lány modifikovaných plodin by obsahovaly i plochy s tradičními odrůdami. Tím se snižuje pravděpodobnost, že škůdci si vypěstují odolnost proti Bt toxinům. Tento systém je povinný při pěstování Bt bavlny v USA. Ale je samozřejmě dražší.

Přitom GMO plodiny byly prezentovány jako „levnější a šetrnější řešení“. Pokud se potvrdí čínské zkušenosti, mohly by prohloubit propast mezi chudými a bohatými.