Češi odhalili tajemství pralesa

Výsledky jejich výzkumu z nížinných pralesů v povodí řek Sepik a Ramu na Nové Guineji otiskl prestižní vědecký týdeník Nature. Zájem vědců doposud přitahovaly především horské pralesy. Na strmých svazích se fauna rychle mění v závislosti na nadmořské výšce, teplotě, srážkách a dalších faktorech. Na stejných rostlinách žijí v různé nadmořské výšce z valné části zcela odlišní tvorové. Díky tomu lze i na malé ploše horského pralesa nalézt nepřeberné množství organismů.

Většina pralesů se rozkládá v rovinatých nížinách. Vědci předpokládali, že rozsáhlé pralesy v nížinách Nové Guineje, Amazonie nebo v povodí Konga jsou co do fauny stejně pestré jako horské pralesy na strmých svazích velehor, jakými jsou například Andy.

Vědci z České republiky, Austrálie, Velké Británie, Papuy-Nové Guineje a Spojených států prozkoumali novoguinejský nížinný prales na ploše 75 tisíc kilometrů čtvereční. To je území bezmála stejně velké jako celá Česká republika.

Sledovali celkem 175 druhů rostlin a zhruba pět set druhů hmyzu, které na těchto rostlinách žijí. Předmětem zájmu vědců se stali motýli a jejich housenky žeroucí listoví. Dále sledovali brouky, jejichž larvy se živí dřevem stromů, a mouchy vrtule, jež hodují na ovoci.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že na rozsáhlém území nížinného pralesa se druhové složení hmyzu příliš neliší. S ohledem na usedlý životní styl mnoha druhů hmyzu to bylo obrovské překvapení.

"Některý hmyz tráví celý život na jediné rostlině,“ říká americký člen Novotného týmu Scott Miller z National Museum of Natural History. „Těm se sice létat moc nechce, ale když potřebují změnit místo, tak to dokážou.“

Na místech vzdálených od sebe pět set kilometrů nacházeli vědci spektrum druhů hmyzu, které se z poloviny shodovalo. Druhy mouchy vrtule se prakticky nelišily ani na lokalitách vzdálených 950 kilometrů. Naproti tomu v horských lesích sdílejí i nepříliš vzdálená místa s různou nadmořskou výškou obvykle jen pětinu druhů hmyzu. Ukázalo se také, že hmyz nížinných pralesů není příliš vybíravý a může se živit na různých rostlinách. Až dosud jej vědci považovali za vyhraněné specialisty, kteří vyžadují své oblíbené rostliny.

Výsledky výzkumu mají význam pro ochranu přírody
Výsledky výzkumu mají značný význam pro ochranu pralesní přírody. „Představte si, že můžete chránit deset tisíc hektarů pralesa,“ uvádí Scott Miller názorný příklad. „Je lepší chránit deset různých pozemků o ploše tisíc hektarů, anebo jedno velké území o ploše deseti tisíc hektarů?“

Zdá se, že odpověď na tuto otázku je různá u horských a nížinných pralesů. „Naše výsledky z Nové Guineje naznačují, že ochrana jedné větší souvislé plochy dává lepší výsledky než ochrana většího počtu menších území. V pralese, kde jsou velké rozdíly v nadmořské výšce nebo podnebí, to může být naopak.“

Za velký klad celého projektu je považována skutečnost, že se do výzkumu podařilo zapojit novoguinejské vědce včetně vyškolených pomocníků z řad místních obyvatel. Na sběru hmyzu a jeho taxonomickém určení se podílelo více než 150 novoguinejských domorodců. Obecnou platnost zákonitostí objevených za vyznaného přispění českých vědců na Nové Guineji ověří výzkum pralesů v jiných částech světa - na Borneu, v Ecuadoru, Guayaně, Ghaně a Thajsku.