Huawei postaví první evropskou továrnu ve Francii, výstavba 5G není vyloučená ani v Německu |
O čem je řeč? Přece o technologii 5G. Nová generace bezdrátového připojení budí v mnoha lidech nečekané vášně, jaké nezvládla rozbouřit snad ani uprchlická vlna před pár lety. Obavy z neznámé technologie se spojily s nervozitou a frustrací z pandemie, takže vznikající konspirace jsou opravdu ohromující – v nejrůznějších facebookových skupinách po celém světě lidé sdílejí „zaručené zprávy“, že covid-19 je ve skutečnosti tajným projektem americké (izraelské, čínské… doplňte dle libosti) vlády, který se šíří pomocí rádiových vln z 5G vysílačů, že nám lékaři pod záminkou očkování zavedou do těla čipy, že tímto počinem definitivně končí demokracie a tak dále.
Kdyby šlo jen o facebookové blouznivce, kterých na sociálních sítích bylo vždycky dost, šlo by ještě o docela neškodnou legraci. Jenže vybájené teorie o spojení 5G a koronaviru podpořily i různé celebrity (například hollywoodské hvězdy Woody Harrelson nebo John Cusack – co je k tomu vedlo, těžko říct) a počátkem dubna blouznění přerostlo v násilí. Ve Velké Británii a v Itálii došlo k několika žhářským útokům na základnové stanice BTS a nechyběly ani fyzické útoky na dělníky pokládající optické kabely. Výsledkem byly milionové škody a rozsáhlé výpadky internetu, ovšem konspirátoři po celém světě zajásali a od té doby se vzájemně přesvědčují, že právě tudy vede cesta k potření velikého zla.
Iracionální odpor k 5G ovšem zdaleka nepřišel až s koronavirem – o údajném vlivu nové technologie na zdraví se hovoří už dlouho. Bůhvíproč se tyhle teorie uchytily především ve zmíněné Británii. Už loni se tamější aktivisté ze všech sil snažili zabránit zkušebnímu provozu během velkého hudebního festivalu v Glastonbury s tvrzením, že „5G záření“ způsobuje rakovinu. Podle jiných tvrzení zase 5G ubližuje zvířatům a přírodě vůbec.
Známý konspirátor John Khules (opět Brit) přišel na podzim 2018 s tvrzením, že test 5G vysílače v městském parku v nizozemském Haagu zabil několik set ptáků. Měl pravdu v tom, že v parku skutečně během krátké doby mnoho ptáků uhynulo – podle úřadů byla jednou z možných příčin otrava, k podobným incidentům čas od času dochází. V žádném případě za to ovšem nemohl test onoho vysílače. Ten totiž proběhl už o několik měsíců dříve a žádný pták při něm nezahynul.
Čína spustila 5G sítě v padesáti městech, chce být světovým lídrem. Vzbudila zájem desítek milionů obyvatel |
Jak může dospělý a myslící člověk uvěřit podobným nesmyslům, když existuje spousta spolehlivých zdrojů, které je vyvracejí (nehledě na to, že jsou ty teorie většinou absurdní i z čistě fyzikálního hlediska)? Pomineme-li přirozené sklony řady lidí ke konspiračním teoriím, možná za to do jisté míry může i obecné nevědomí, co je vlastně 5G zač, co umí a co ne. Mimo jiné i proto, že pořád tak trochu připomíná pověstnou paní Columbovou z detektivního seriálu – všichni o něm mluví, ale málokdo ho vyzkoušel v praxi, ve většině světa se pořád ještě zkouší a teprve připravuje do běžného provozu.
Když se běžného, konspiracím nepodléhajícího člověka zeptáte, co 5G přinese, pravděpodobně odpoví, že „rychlejší internet“. I tohle tvrzení je ale sporné a vychází spíše z minulých zkušeností. „Když přišlo 3G, znamenalo to velkou a okamžitou změnu kdekoli, kam se dostalo pokrytí. A totéž platilo při nástupu 4G neboli LTE,“ vyprávěl mi před časem technický ředitel českého T-Mobilu Branimir Marić. „Jenže 5G žádné okamžité zrychlení nepřinese. Spíš rozšíří prostor, na kterém se data dají přenášet.“
Virtuální dálnice
Pro ilustraci poslouží dálnice – ne přetížená D1, spíš taková, po jakých se běžně jezdí v Evropě. Zhruba tak dnes standardní internetový provoz vypadá – je v zásadě plynulý, každý problém ale může znamenat zácpu a rozhodně tu není prostor na žádné extravagance, závody, zkoušení nových prototypů a podobně. A teď si představte, že se taková dálnice z běžných dvou nebo tří pruhů v každém směru rozšíří klidně na pruhů deset, navíc všechny budou s dokonale hladkým povrchem. Právě takovou změnu 5G přináší.
Jenže pozor: nová úžasná dálnice neznamená, že najednou šlápnete na plyn a pojedete třístovkou – sedíte pořád ve stejném autě a to takovou rychlost nezvládne. Změnilo se jen to, že automobilky mohou takové vozy vyrábět, protože je pro ně najednou spousta prostoru, zatímco dosud to nemělo valný smysl. Ale ta výroba je ještě hudbou budoucnosti.
Nové frekvence a krátká odezva
Hlavní přínos 5G je tak výrazné rozšíření spektra vlnových délek, na němž lze mobilní signál vysílat. Zatímco dnes se v Evropě ve standardu LTE využívá v zásadě pěti pásem v rozsahu 800 až 2600 MHz, 5G znamená rozsah až do desítek gigahertzů. Mimo jiné bude vysílat na frekvencích, na nichž ještě nedávno vysílala běžná televize ve standardu DVB-T, který se právě vypíná. (Konspirátoři zmínění v úvodu patrně netuší, že jimi prorokovaná zkáza přichází na vlnách, na kterých před pár měsíci sledovali Ordinaci v růžové zahradě.)
Netflix sníží kvalitu videí, aby zabránil přetížení internetu |
Do takového frekvenčního rozsahu se vejde vše, co od bezdrátového signálu potřebujeme – prohlížení webů i Netflix, internet věcí i videohovory, online gaming i robotické operace, autonomní auta... a prostě vše ostatní, co člověka napadne.
Druhou hlavní výhodou 5G je nízká latence neboli krátká odezva sítě. A právě tohle je nesmírně důležité pro nové technologie, které by s 5G měly přijít. Když stahujete e-maily nebo si prohlížíte běžné weby, je v zásadě jedno, jestli odezva trvá pár milisekund, nebo několik vteřin. Jenže něco úplně jiného je, když se ke křižovatce blíží dvě samořídící auta a musí na sebe okamžitě reagovat. Nebo když počítač řídí složitou robotickou tovární linku, kde bleskurychle probíhají stovky operací v přesné sekvenci a změna pořadí není možná.
Případně při online hraní – stačí zmáčknout spoušť o setinu vteřiny později než protivník a jste mrtví. Právě tohle by se mělo díky 5G během pár let přesunout ze sci-fi knížek do běžného života. Opět však platí, že podobné technologie se (s výjimkou her, ty už tu jsou) teprve teď začnou vyvíjet. Dosud to nemělo význam – nebyl pro ně prostor.
Evoluce, žádná revoluce
To je všechno hezké, řeknou si mnozí, ale co budeme po příchodu 5G dělat se všemi těmi krásnými telefony a dalšími přístroji, které jsme si za tolik peněz pořídili – nebudou náhodou s novou technologií k ničemu? Ne, nebudou. Příchod 5G rozhodně neznamená, že by LTE standard zanikl – připomeňme si, že jde jen o frekvence, ty současné nikomu nepřekážejí, a není důvod na nich nic měnit.
V roce 2018 se LTE na globálním mobilním provozu podílelo 43 procenty, během následujících pěti let by tento podíl měl narůst na 59 % navzdory masivnímu rozvoji 5G. Krásný loňský iPhone nebo samsung tedy rozhodně zahazovat nemusíte – snad leda v tom případě, že toužíte třeba po mobilním hraní na nejvyšší úrovni. Pak se bez telefonu s podporou 5G neobejdete. Jinak ještě pár let bez potíží ano. Nabízí se proto jednoduchá otázka: proč tedy 5G budí takové emoce a točí se kolem něj tolik mýtů, ať už s kladným, nebo záporným znaménkem?
Mimo jiné proto, že na sebe nechává čekat opravdu hodně dlouho. Začalo se o něm mluvit už před třemi lety, první testy v reálném prostředí proběhly v roce 2018 a loňský rok měl být „rokem 5G“, jenže navzdory slibům se žádný masivní start nekonal. Předchozí generace, tedy 3G a LTE, měly mnohem rychlejší náběh a také viditelnější náběh. Dnes se sice prodávají 5G telefony a na mnoha místech po světě se signál v tomto standardu už vysílá, ale pořád ho není dost, aby se veřejnost o jeho vlastnostech mohla přesvědčit na vlastní kůži – a pak se daří fámám ostošest.
Nešťastnou roli sehrála i koronavirová pandemie. V únoru zastavila největší světový veletrh mobilních technologií MWC v Barceloně, na němž by 5G nepochybně bylo tématem číslo jedna – pokud by akce proběhla, bylo by ohledně jeho zavádění mnohem jasněji. Takhle existují celé velké oblasti, v nichž tápou i odborníci, třeba internet věcí (tedy zejména nejrůznější čidla, která monitorují všechno možné od teploty a čistoty vzduchu až po pohyb a polohu, vystačí si s malým datovým tokem a baterie jim vydrží měsíce i roky).
Právě o něm se v posledních měsících mluvilo jako o živné půdě pro 5G – na té široké dálnici by šlo jen o tenký proužek. Drobný problém je v tom, že se dosud pro internet věcí používaly jiné technologie jako Sigfox nebo LoRA, které by s nástupem 5G byly v zásadě nadbytečné, proto do nich výrobci už loni hromadně přestali investovat. Kdyby se 5G v téhle oblasti rychle neprosadilo, vzniklo by tu jisté technologické vakuum.
A pak je tu samozřejmě tolik diskutovaná otázka infrastruktury, což je problém stejně politický jako technický. Světovou jedničkou v budování 5G sítí je čínský kolos Huawei, před nímž ovšem vzhledem k jeho napojení na státní moc varují odborníci i bezpečnostní služby po celém světě od CIA po náš NÚKIB. Na jejich rady před Huaweií zavírají některé západní země dveře – především USA, ale aktuálně i Evropská unie, alespoň podle nedávného doporučení EU Toolboxu.
Čínské (a jim nakloněné) zdroje tyto snahy považují za kontraproduktivní zásahy do odborných otázek, Huawei je podle nich prostě nejlepší a vlády by se měly řídit výhradně ekonomickými a technickými hledisky, přičemž případné vyloučení čínské firmy z veřejných zakázek by bylo nevýhodné. U nás podobné stanovisko hájí například think tank CETA, ukázalo se ovšem, že příslušnou studii si u něj zadala přímo Huawei.
Čínský výrobce Huawei má navzdory americkým sankcím vyšší tržby i zisk |
Jiní odborníci ovšem tvrdí, že technická dominance Huaweie tak jednoznačná není. „Huawei ve skutečnosti není nejlepší ze všech – 5G má spoustu různých aspektů a v některých z nich jsou lepší například systémy švédského Ericssonu,“ prohlásil na loňské pražské konferenci věnované vztahům Číny a Západu renomovaný australský analytik Alex Joske. A kanadský politolog Charles Burton ho doplnil: „Huawei nabízí srovnatelné vybavení jako Nokia nebo Samsung, jenže o třicet nebo čtyřicet procent levněji. Logicky tak vzniká podezření, že tady vůbec nejde o zisk.“
O zakázkách na infrastrukturu 5G se každopádně pořád diskutuje, což masivnější nástup nové technologie logicky odsouvá. A čím později k němu dojde, tím vypjatější debaty se o ní mezi odborníky i laiky povedou, to je jasné. Ale vysílače by u toho hořet vážně nemusely.
