Myšlení tak trochu, a možná, že hodně souvisí s jazykem, mluvou. Kdo dokáže mluvit rychle stává se obvykle "lidrem" skupiny. Kdo dokáže čitelněji a tím pádem pomaleji psát je spíše "podřízená" osoba.
Dnešní doba je o rychlosti.
Mají autoři změny, důsledky důkladně promyšleny?
Kdo si přečte "české" texty od J.A.Komenského je udiven formou jazyka i písma.
Kolik milionů lidí poptává současnou změnu? Navíc s používáním PC a SW jakéhokoli druhu, možná dojde k docela zásadnějším "spontánním" změnám.
že prokousat se textem, který je téměř tiskací, je velmi těžké? Navíc je téměř nemožné, objevit,zda je psáno zvlášť či dohromady.
Klasické písmo je přežitek, na tom novém českém písmu mi vadí ty hloupé háčky třeba nahoře u "b" nebo "d", ty jsou opravdu zbytečné. S podpisem asi problém nebude, každý si časem vytvoří nějaké to "logo", kterým se bude moci podepsat třeba v bance. Většina podpisů, které vidíme kolem sebe stejně s psacím písmem, jak jsme se ho učili my, nemá mnoho společného.
Mně třeba vadí, že se moderní čeština nedokázala zbavit takové pitomosti, jako je kroužek nad " u " To je anachronismus prvního stupně a poku by to někdo chtěl odůvodňovat historickým postavením češtiny, pak nechápu, proč nepoužívíme spřežky.
je jeden z největších nesmyslů, které postihlo školství v poslední době. Každý ví, že se psaním nejen dorozumíváme, ale že psací písmo utváří a rozvíjí myšlení lidí, které je pak zpětně zobrazováno právě písmem. Písmo pak vypovídá o osobě člověka více, jako sebelépe formulovaný a většinou vylhaný životopis. Proto je i požadováno, aby uchazeč napsal svou žádost nebo životopis ručně. Nedovedu si vůbec představit, jak budou smolit takoví tiskopisci své podpisy pod důležitými dokumenty třeba v bankách, kde mají založen podpisový vzor..