Úterý 9. srpna 2022, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

V ionosféře Jupiteru jsou zřejmě ‚díry‘, zjistili čeští vědci. Mají hloubku až 130 tisíc kilometrů

Věda

  15:18
Praha - V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se dosud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: NASA

Na Jupiteru se blýská jako na Zemi, zjistili čeští vědci

V záznamech ze sondy Juno, která kolem Jupiteru krouží po eliptické dráze od roku 2016, vědci našli nový typ krátkých pulzů, které předtím žádná sonda nezaznamenala. Jsou ve vyšším frekvenčním pásmu mezi 20 a 150 kilohertzy. „Ukazuje se, že ionosféra Jupiteru je mnohem více variabilní a vyskytují se zde oblasti s výrazně nižší hustotou, než jsme dosud předpokládali,“ uvedla Ivana Kolmašová, která spolu s Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR pracovala dva roky v týmu vědců tří západoamerických univerzit, amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a výzkumného centra Southwest Research Institute v San Antoniu.

Elektromagnetické signály o slyšitelných frekvencích, které vycházejí od blesků v atmosféře planety, se mění v hvízdavé signály, jejichž vyšší frekvence dorazí k sondě rychleji než ty nižší. „O tom, že se blýská nejen na Zemi, víme již 40 let, hvízdavé signály poprvé zaznamenala v okolí Jupiteru sonda Voyager v roce 1979,“ doplnila Kolmašová.

Vědci vytvořili mapu „děr“

Sonda Juno dosud zaznamenala 445 případů nových pulzů. Bylo to možné právě jen kvůli přítomnosti oblastí s velmi malou hustotou plazmatu v ionosféře Jupiteru. Vědci pro planetu vytvořili mapu těchto „děr“ v ionosféře, v nichž se zřejmě nachází méně než 250 částic v centimetru krychlovém. Ve stejném množství vzduchu v zemské atmosféře jsou přitom řádově desítky trilionů částic.

Vesmírná sonda Dawn, která zkoumá planetku Ceres, končí svou misi

Sonda Juno se do nejbližší vzdálenosti několika tisíc kilometrů nad plynný povrch Jupiteru dostane každých 53 dní. „Vzhledem k tomu, že jsme pro naši analýzu dat použili data jen z osmi prvních blízkých obletů planety Jupiter a že se sonda Juno má přiblížit k Jupiteru celkem 34krát za dobu trvání mise, můžeme očekávat v budoucnu další překvapivá zjištění,“ podotkl Santolík.

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Cílem mise Juno v hodnotě 1,1 miliardy dolarů (zhruba 25 miliard Kč) je prozkoumat póly Jupiteru, jeho atmosféru i povrch.

Autor:

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Úřad průmyslového vlastnictví
Správce ICT

Úřad průmyslového vlastnictví
Praha
nabízený plat: 19 730 - 28 920 Kč

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat