130 let
Test DNA

Test DNA | foto: Lidové noviny

LN: DNA jako důkaz někdy selhává

Věda
  •   18:52
PRAHA - Přezkoumání starých případů pomocí analýzy DNA odhalilo stovky justičních omylů. Ani tato metoda však není stoprocentně spolehlivá, varují odborníci.
Za vraždu mladé ženy dostal Brit Sean Hodgson doživotí. Za mřížemi strávil celých 27 let, než se díky analýze DNA zjistilo, že je nevinný. Příští týden má muž, kterému je nyní 58 let, opustit vězení.

Analýza dědičné informace, relativně mladá kriminalistická metoda, už odhalila stovky justičních omylů a mnozí ji považují za bezvýhradně průkaznou. Přesto bychom k ní neměli přistupovat se slepou důvěrou. I tato „stoprocentní“ metoda může selhávat, varovali vědci, kteří se v únoru sjeli do Denveru na setkání americké akademie forenzních věd, aby diskutovali o kriminalistických metodách.

„Analýza DNA je velmi užitečná. Nemůžeme ji ale považovat za všelék,“ řekl Brian Gestring z Cedar Crest College v pennsylvánském Allentownu. Zkoumání dědičné informace je poměrně nákladné. Podle Gestringa někdy víra v neomylnost této metody vede k tomu, že se testy DNA provádějí na úkor všech ostatních laboratorních šetření, i když ta by často mohla prozradit více.

Analýza dědičné informace je prospěšná jen u zhruba deseti procent vražd, uvádí zase Michael Baden, šéf policejní patologie ve státě New York v časopise New Scientist. Ale právě v těchto případech bývá obvykle k dispozici také řada jiných důkazů.

A jak to vypadá v Česku?
Ani v genetických laboratořích není situace povzbudivější: Do těch amerických může kdykoliv přijít neohlášená kontrola, a pokud na pracovišti objeví třeba prošlé chemikálie, okamžitě ho zavře. „V Česku ovšem všichni svorně tvrdí, my chyby neděláme, a brání se vzniku regulačního orgánu, který by na ně dohlížel. A pokud už se někdo dobrovolně akreditoval, tak kontroly jsou stejně dlouho dopředu ohlášené a laboratoř může navíc ovlivnit i to, kdo na ni přijde dohlížet,“ popisuje genetik Daniel Vaněk ze společnosti Forenzní DNA servis.

Dále upozorňuje, že v naší republice chybí zákon o DNA, který by stanovoval základní parametry laboratoří, kontrolní mechanismy nebo požadavky na vzdělání expertů. Na půdě Československé společnosti pro forenzní genetiku se Daniel Vaněk podílel na přípravě jeho návrhu, ale prosadit se ho zatím nepodařilo.

„Analýzu dědičné informace u nás může dělat v podstatě kdokoliv, je to volná živnost,“ přibližuje Daniel Vaněk nynější Divoký západ v české genetice.


Další podrobnosti 
a celý článek
si přečtěte v sobotním vydání deníku




Autor: Eva Hníková