Nevyspalost působí jako alkohol

Do studie bylo zapojeno 2737 mladých lékařů internistů, kteří nastoupili po škole do nemocnic. Měsíčně byly hodnoceny jak výsledky jejich práce, tak i vytížení. Celkem byly nashromážděny údaje za 17 000 pracovních měsíců. Výsledky studie přinesl prestižní lékařský časopis PLoS Medicine.

Špatné sliny velí: Stop!

Detektor nevyspání by mohl být pro bezpečnost některých provozů či dopravních prostředků podobně důležitý jako přístroj odhalující hladinu alkoholu v krvi. Teoretické základy ke konstrukci takového aparátu už existují. Vědci zjistili, že nevyspalým osobám stoupá koncentrace amylázy, trávicího enzymu, ve slinách. Lidé se však ve svých reakcích na nedostatek spánku liší více než v tom, jak se vyrovnávají s vlivem alkoholu. Proto je zavedení objektivních testů ještě daleko.

Mladí lékaři dostávají po škole skutečně zabrat. Zákon sice omezil počet hodin, které smějí během týdne odsloužit, ale neomezil délku jednotlivých směn. A tak není výjimkou, když mladý lékař slouží v jednom zátahu déle než 24 hodin. Čím více takových směn za měsíc odslouží, tím více je ospalý. Nepřetržité bdění po dobu 24 hodin sníží jeho duševní výkonnost stejně, jako kdyby měl v krvi jedno promile alkoholu. To nezůstává bez následků. Při jedné až čtyřech prodloužených směnách za měsíc čelí lékař trojnásobně vyššímu riziku vážného pochybení. Při více než pěti prodloužených směnách za měsíc je už toto riziko sedminásobné. Zároveň stoupá na trojnásobek počet chyb a omylů, které mají za následek smrt pacienta. Podle statistik umírá ve Spojených státech ročně v důsledku pochybení lékařů 50 až 100 tisíc pacientů. Situace v České republice může být ještě vážnější, protože lékaři slouží až osmdesát hodin v kuse.

Krátký spánek nic neřeší
Mohlo by se zdát, že správným receptem na problémy provázející dlouhou náročnou službu je chvilka spánku. Ale to není tak úplně pravda. Bezprostředně po probuzení se riziko závažné chyby ještě zvyšuje. Dokazují to výsledky výzkumu Kennetha Wrighta z University of Colorado v americkém Boulderu. Ten prokázal, že první tři minuty po procitnutí je běžný smrtelník zcela „mimo“. Ti nejčilejší se z tohoto obluzení proberou do deseti minut. Není však výjimkou, když člověku nepracuje mozek na plné obrátky ani za dvě hodiny po probuzení. „Vstávací útlum“ je opravdu hluboký. Předčí dokonce i následky 24hodinového nepřetržitého bdění.

Lékař, který během služby na chvíli usnul, se může probudit do situace, která vyžaduje k zdárnému vyšetření všechny jeho schopnosti. Riziko chyby je v takových okamžicích poměrně vysoké, i když je prokázáno, že lékařům pomáhá mobilizovat síly pocit zodpovědnosti. Přesto mohou mít bezprostředně po probuzení problémy například se správným spočítáním dávky léku. Chyba může mít pro pacienta fatální následky.