„Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době,“ uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Loni dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, který popsal křížení pravěkých předků lidí.
V příštích dnech budou oznámeni noví nositelé Nobelových cen za fyziku, chemii, literaturu a mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 9. října.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí 11 milionů švédských korun (23 milionů Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.
Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařstvíKatalin Karikóová (68) - Maďarsko-americká vědkyně Karikóová po absolvování gymnázia vystudovala biochemii na univerzitě v Segedíně, kde také v roce 1982 získala doktorát. Poté pracovala v biologickém výzkumném středisku Maďarské akademie věd v Segedíně.
- V roce 1985 emigrovala do USA, kde začínala s penězi, které utržila z prodeje automobilu a které schovala podle serveru france24.com i jiných zdrojů do plyšového medvídka své dvouleté dcery.
- V USA zahájila vědeckou kariéru v Temple University ve Filadelfii. Od roku 1989 působila na Pensylvánské univerzitě. Zpočátku ale „neměla na růžích ustláno“, protože na konci 80. let se vědecká komunita soustředila hlavně na výzkum deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která byla považována za klíč k pochopení toho, jak vyvinout léčbu některých nemocí. Karikóová se však zajímala především o ribonukleovou kyselinu (RNA), která je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace.
- Na Pensylvánské univerzitě se začala zabývat výzkumem takzvané mediátorové RNA (mRNA), který položil základy pro vývoj vakcín mRNA proti covidu-19 společností Moderna a Pfizer/BioNTech.
- V roce 2005 spolu s Drewem Weissmanem, dalším dnešním nositelem Nobelovy ceny za lékařství a kolegou z Pensylvánské univerzity, objevila modifikace nukleotidů v mRNA, které vedly k řešení dosavadního problému bouřlivé imunitní reakce na vakcínu mRNA. V následujícím roce oba založili společnost RNARx pro vývoj mRNA vakcín, kde Karikóová zastávala funkci výkonné ředitelky. V roce 2013 Karikóová přešla do společnosti BioNTech v Německu, kde se nakonec stala viceprezidentkou. Je držitelkou řady prestižních cen.
- Narodila se 17. ledna 1955 v Szolnoku v centrální části Maďarska a vyrůstala v nedalekém městě Kisújszállás, kde měl její otec řeznictví. Její dcera, Susan Franciaová, je držitelkou dvou zlatých olympijských medailí ve veslování, které získala za USA roku 2008 v Pekingu a roku 2012 v Londýně.
Drew Weissman (64) - Americký vědec a imunolog Weissman nyní působí na Pensylvánské univerzitě, kde je ředitelem výzkumu vakcín a profesorem medicíny na oddělení infekčních chorob.
- Weissman společně se svou spolupracovnicí Karikóovou objevil způsob, jak upravit mRNA tak, aby se usnadnilo její vstřebávání v těle a nezpůsobovala nebezpečné imunitní reakce. Tato inovace odhalila terapeutický potenciál mRNA, včetně toho, že slouží jako základní technologie, na níž jsou založeny první dvě vakcíny proti covidu-19 společností Pfizer/BioNTech a Moderna.
- Bakalářský a magisterský titul získal nejprve na Brandeisově univerzitě v oboru biochemie. Po vystudování medicíny a získání doktorátu na lékařské škole Bostonské univerzity získal atestaci i v oboru interní medicíny a začal pracovat jako vědecký pracovník v oboru alergologie a imunologie v Národním ústavu zdraví (NIH), kde se později zaměřoval na výzkum viru HIV a nemoci AIDS.
- Narodil se 7. září 1959 v Lexingtonu ve státě Massachusetts. Je držitelem řady cen a patentů. Podle deníku The Washington Post dostává Weissman dodnes dopisy od lidí z celého světa, kteří mu děkují za jeho práci na vývoji vakcín proti koronaviru. Autor 150 vědeckých publikací často vystupuje v médiích.
|
