Odstartovali savci před ptáky?

Paleontologické důkazy ale naznačují, že si naši teplokrevní vzdálení předkové dokázali své místo na slunci najít. Obsadili v tehdejším ekosystému celou řadu různorodých rolí. Vznikly druhy specializované na hrabání a lov hmyzu, nebo lovci ryb, kteří se ale spíše než dnešním vydrám podobali bobrům.

A podle nových důkazů je dobře možné, že se savci vydali do vzduchu ještě v éře dinosaurů. Důkazem je zkamenělina nalezená v čínské oblasti nazývané Vnitřní Mongolsko. Zachycuje malého savce, o rozměrech asi 12 až 14 cm s odhadovanou hmotností 70 gramů, který velmi nápadně připomíná dnešní drobné savce schopné klouzavého letu, zástupce několika různých skupin, kteří se nejčastěji snášejí ze stromu na strom.

Čínsko-americký tým, který nejstaršího známého létavého savce objevil, mu vyhradil vlastní taxonomický šuplík a učinil ho jediným známým zástupcem dnes už vyhynulého rodu savců.

Zkamenělina pokřtěná latinským jménem Volaticotherium antiquus (v překladu poněkud otřelé „starý létající tvor“), se našla ve vrstvě hornin staré nejméně 125 milionů let, spadající tedy do středního období druhohor, do jury. Objevitelé odhadují pravděpodobný vývoj Volaticotheria do rozpětí mezi 130 a 160 miliony let.

Pravěký tvor se však nezařadil do nejbližšího příbuzenstva „létajících veverek,“ či jiné skupiny savců, u kterých se tento způsob pohybu vyvinul (je to hned několik skupin: hlodavci, vačnatci i letuchy). Je tedy o příklad evoluce podobného znaku u různých organismů.

Pokud můžeme na způsob života Volaticotheria usuzovat podle analogií se současnými létavými savci, kterým se „praletec“ podobá velikostí a stavbou těla, jednalo se patrně o nočního tvora. „Praletec“ měl stejně jako dnešní létavci mezi předními a zadními končetinami chlupy pokrytou blánu. Díky nim a pevnému ocasu, který za letu sloužil jako kormidlo, dokázal patrně klouzat mezi stromy. Pro život v korunách svědčí i další rysy jeho kostry.

Potravu Volaticotheria tvořil patrně hmyz, nasvědčují tomu alespoň jeho drobné, ostré zuby. Letové schopnosti mu nejspíše nedovolily lovit za letu. tento způsob pohybu však jistě představoval výhodu v boji proti dravcům. Mezi jeho přirozené nepřátele mohl patřit i Archeopteryx, který se objevil přibližně před 150 miliony let.

Nový objev tedy naznačuje, že savci ve skutečnosti předběhli ptáky v závodu o dobytí vzduchu. Nové i starší fosilní nálezy to zatím nevylučují. Zato se znovu a znovu ukazuje, jak dynamický probíhal vývoj jiných organismů v „éře dinosaurů“.