Mláďata kosmanů, malých opiček žijících v tropických pralesích Amazonie, si na své otce nemohou vůbec stěžovat. Jsou v jejich péči prakticky celý den. Matky se o potomstvo starají obvykle jen v době kojení. Během prvních tří měsíců života tak tráví kosmaní drobotina s otci asi sedmdesát procent času.
Taková oddanost není v živočišné říši vůbec obvyklá. Proto se Elizabeth Gouldová spolu s kolegy z Princetonské univerzity na výzkum kosmanů zaměřila. Porovnávala stavbu mozků kosmanů, kteří byli čerstvými otci s druhou skupinou samců žijících v páru, ale doposud bez potomků.
Vědci našli ve struktuře mozku podstatné rozdíly. V přední části mozkové kůry měli kosmani-otcové více krátkých výběžků zvaných dendrity. Větší množství spojů mezi sousedícími neurony nasvědčuje tomu, že samci s rodičovskými povinnostmi využívají tuto část mozku více než jejich vrstevníci bez závazků.
Rodinu spojuje hormon věrnosti Nešlo o jediný zaznamenaný rozdíl. Otcové od rodin měli v předním mozku vyšší koncentraci vasopressinu. Tento jednoduchý protein, který produkuje podvěsek mozkový, silně ovlivňuje sociální chování a pevnost partnerských vazeb. S mírnou nadsázkou lze říct, že jde o hormon věrnosti.
S tím, jak mláďata stárnou, začínají být více samostatná a tráví méně času se svými otci, klesá i množství vasopressinu. V článku publikovaném v odborném časopise Nature Neuroscience proto Gouldová usuzuje, že chování rodičů je přímo spojeno se změnami v mozku.
Samci kosmanů jsou extrém. Většina lidských otců výchově dětí a vůbec kontaktu s nimi věnuje podstatně méně času. Testy však ukázaly, že když rodič, ať už muž, nebo žena, spatří vlastního potomka, aktivita mozkové kůry v oblasti čelního laloku vzroste. Lidé i kosmani tedy mají „centrum rodičovství“ ve stejné oblasti mozku.
Taková oddanost není v živočišné říši vůbec obvyklá. Proto se Elizabeth Gouldová spolu s kolegy z Princetonské univerzity na výzkum kosmanů zaměřila. Porovnávala stavbu mozků kosmanů, kteří byli čerstvými otci s druhou skupinou samců žijících v páru, ale doposud bez potomků.
Vědci našli ve struktuře mozku podstatné rozdíly. V přední části mozkové kůry měli kosmani-otcové více krátkých výběžků zvaných dendrity. Větší množství spojů mezi sousedícími neurony nasvědčuje tomu, že samci s rodičovskými povinnostmi využívají tuto část mozku více než jejich vrstevníci bez závazků.
Rodinu spojuje hormon věrnosti Nešlo o jediný zaznamenaný rozdíl. Otcové od rodin měli v předním mozku vyšší koncentraci vasopressinu. Tento jednoduchý protein, který produkuje podvěsek mozkový, silně ovlivňuje sociální chování a pevnost partnerských vazeb. S mírnou nadsázkou lze říct, že jde o hormon věrnosti.
S tím, jak mláďata stárnou, začínají být více samostatná a tráví méně času se svými otci, klesá i množství vasopressinu. V článku publikovaném v odborném časopise Nature Neuroscience proto Gouldová usuzuje, že chování rodičů je přímo spojeno se změnami v mozku.
Samci kosmanů jsou extrém. Většina lidských otců výchově dětí a vůbec kontaktu s nimi věnuje podstatně méně času. Testy však ukázaly, že když rodič, ať už muž, nebo žena, spatří vlastního potomka, aktivita mozkové kůry v oblasti čelního laloku vzroste. Lidé i kosmani tedy mají „centrum rodičovství“ ve stejné oblasti mozku.
