Pohled na podzimní přírodu by byl mnohem smutnější, kdyby převládající žlutou a postupně mizející zelenou nedoplňovala červená. Některé dřeviny mají rudé až fialové listy celoročně, ale u většiny stromů se tato barva může objevit až na podzim. Zbarvení listů ovlivňuje mnoho faktorů. Podle nových poznatků důležitou roli hraje to, zda strom roste v půdě bohaté na živiny či zda musí bojovat „o každé sousto“.
O tom, jak se stromy připravují na zimu, se píše i v učebnicích prvouky. S koncem léta ubývá sluneční svit a postupně se utlumuje fotosyntéza. Nashromážděné živiny stromy stahují z větví do kmene a kořenů. Tak mohou přežít chladnou zimu.
Nepotřebný chlorofyl, látka, která dodává listům zelenou barvu, se rozkládá, a proto začíná převládat žlutá. Ta je výsledkem přítomnosti karotenoidů, fotosyntetických barviv, která jsou stabilnější než chlorofyl. Za rudé zbarvení je zodpovědná látka zvaná anthokyan. Tu si rostliny na rozdíl od stále přítomných karotenoidů musí na podzim vyrobit. Proč to dělají? Na tom se vědci dosud neshodli. Červený pigment snad slouží jako ochrana prodlužující životnost listů.
Další střípek do mozaiky přineslo vystoupení Emily Habinckové na výroční konferenci Americké geologické společnosti, která tento týden probíhá v Denveru. Bioložka našla souvislost mezi výživností půdy a zbarvením stromů. Na úrodných planinách si podle ní stromy udržují žlutou barvu. Pokud ale dřevina roste na chudší půdě ve vyšších polohách, objevují se u stejných druhů červené listy mnohem častěji.
Čím horší je kvalita půdy, tím víc úsilí stromy vynakládají na získání energie z listů a tím vyšší zastoupení červeného odstínu můžeme pozorovat. Jistě nepůjde o jediný faktor, pozorný milovník přírody ví, že lesy jsou červenější v letech, kdy je podzim studený a přitom jasný.
