Navzdory tomu, že člověk si čili papričky oblíbil, zůstávala jejich pálivost evoluční hádankou. Rostliny vytvářejí plody se záměrem přilákat různé druhy živočichů, kteří by plody pozřeli a jejich semena rozšiřovali na co největším území. Silná pálivost papriček, kterým se mnoho živočichů vyhýbá, proto nedávala smysl.
Na kloub pálivé hádance přišel profesor Douglas Levey z University of Florida, který spolu s kolegy z dalších univerzit studoval divoké papričky v Bolívii. Zjistil, že pálivá složka čili papriček - sloučenina capsaicin - brání plísni způsobené houbou rodu Fusarium. Ta se do papriček dostane kvůli drobným poraněním, která způsobuje hmyz a znehodnotí jejich semena ještě předtím, než je nějaký živočich může pozřít. Vysoký obsah capsaicinu tomu podle článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences, spolehlivě zabrání.
A jak je to s roznášením semen? Ukázalo se, že papričkám s vysokým obsahem capsaicinu se vyhýbají například lišky a mývalové. Ptáci, kteří nemají ty správné receptory pro pálivé chutě, si na nich ovšem pochutnávají.
Převzato z ČRo Leonardo www.rozhlas.cz/leonardo
