Madagaskar obývá svérázná fauna mnoha rozdílných savců, kteří však patří jen do omezeného počtu čeledí a řádů, například mezi lemurovité nebo hlodavce.
Dravcům vstup znemožněn
Způsob, jak se na Madagaskar dostali, dosud nebyl jasný. Kdysi se objevily domněnky o existenci pevninských mostů spojujících břehy dnešního Mosambiku a Madagaskaru. Jenže ty by umožnily také přesun velkých savců, například antilop, slonů nebo lvů, kteří na čtvrtém největším ostrově planety nemají zastoupení.
Podle vědců Matthewa Hubera z Purdueovy univerzity v USA a Jasona Aliho z Hongkongské univerzity migraci savců umožnily před 20 až 60 miliony lety silné oceánské proudy mezi africkou pevninou a ostrovem. Vědci provedli jejich počítačovou simulaci a zjistili, že tehdy proudily ze západu na východ, tedy opačně než dnes. Umožňoval to fakt, že ostrov i Afrika se tehdy nacházely jižněji než v současnosti.
Tři týdny na cestě
Zdá se tedy, že jejich závěry podporují hypotézu amerického vědce George Simpsona z roku 1940, podle které savci na ostrov "připluli" například na kmenech stromů.
"Model ukazuje, že občas, řekněme během jednoho měsíce za sto let, byly proudy dost silné na to, aby umožnily naplaveninám, například široké kládě s rodinou lemurů, za asi tři týdny cestu podniknout," řekl dle BBC Huber.
Cestu prý mohli podniknout pouze malí savci, kteří mají omezenou spotřebu energie a někteří mají dokonce schopnost dočasné strnulosti. První na ostrov podle vědců dorazili před asi 60 miliony lety lemurovití, pak čeleď bodlínovitých, starobylá skupina připomínající ježky, a naposledy řád hlodavců.
Před 20 miliony lety se pak příchod savců na ostrov zastavil. V přibližně stejné době se podle vědců změnil také směr oceánských proudů.
