Pro jednu ze zkoušek Macuzawa a jeho kolegové vycvičili tři pětileté primáty, kteří se naučili pořadí arabských číslic od jedné do devíti. Soupeři primátů bylo dvanáct lidských dobrovolníků. Na obrazovce počítače jim znázornili devět čísel. Když se dotkli prvního z nich, zbývajících osm se změnilo v bílé čtverce.
Účastníci pokusu poté měli za úkol označit jednotlivé čtverce v tom pořadí, v jakém tam byly číslice. Test ukázal, že šimpanzi, ačkoli nejsou tak přesní jako lidé, to provedli rychleji.
Nejlépe si vedl šimpanz jménem Ajumu, kterého japonští vědci podrobili spolu s devíti vysokoškolskými studenty druhé zkoušce. Při ní problesklo na velmi krátkou dobu na obrazovce pět číslic, než se opět změnily v bílé čtverce.
Zadání bylo stejné: dotknout se jednotlivých geometrických tvarů ve správném pořadí, jako když tam byla čísla.
Chybí lidem reflexy?
Pokud se číslice znázornily na sedm desetin vteřiny, Ajumu i studenti úkol splnili správně zhruba v osmi případech z deseti. Když ale tvůrci pokusu odkryli číslice na pouhé dvě až čtyři desetiny vteřiny, jasně zvítězil šimpanz. Zatímco Ajumu stále dokázal správně určit pořadí čísel z 80 procent, jeho lidští soupeři dosáhli jen čtyřicetiprocentní úspěšnosti. Při součtu všech testů tak nejvíce bodoval právě šimpanz Ajumu.
Doktor Macuzawa se domnívá, že výsledek ve prospěch primátů ovlivnily dva faktory. Šimpanzi si podle něj uchovali řadu dovedností, které předchůdci moderního člověka během vývoje ztratili, aby v mozku uvolnili prostor pro řečové schopnosti.
Druhým důvodem je věk šampiona. Obrazová paměť, nutná ke zvládnutí tohoto testu, je velmi aktivní u dětí a s postupem věku se vytrácí. To potvrdily i výsledky Ajumovy matky, která v pokusu dopadla ještě hůře než univerzitní studenti.
