1. Podepsané pohlednice místo životního pojištění
Místo podepsání životní pojistky před cestou astronauti svým autogramem ozdobili stovky obálek a pohlednic, které pak byly označeny razítkem s klíčovými daty a rozeslány rodinám. Myšlenka spočívala v tom, že když se astronauti nevrátí, tak obálky a pohlednice s podpisy půjdou prodat, což zajistí pozůstalé.
2. Měsíční obleky šila společnost vyrábějící spodní prádlo
Firma International Latex Corporation měla divizi Playtex. Ta se proslavila výrobou podprsenky Cross Your Heart a elastických podvazkových pásů. A právě Playtex získal zakázku na vývoj skafandru pro Apollo 11. Zaměstanci společnosti uměli jako jedni z mála vyrobit pevný a odolný oblek, který držel tvar přesýpacích hodin, aniž by člověka škrtil.
3. Doktor doporučil Nixonovi nevečeřet s posádkou
Nixon měl původně podle plánu zajít na večeři s astronauty den před startem rakety. Hlavní lékař astronautů ale varoval, že by na ně prezident mohl nevědomky přenést začínají nachlazení, a tak z plánu sešlo. Členům posádky takové opatření přišlo zbytečné, protože se denně vídali s mnoha lidmi.
4. Chybějící filmové pásky
Původní filmové pásky z přistání na měsíci Apolla 11 chybí. Stejně tak stovky krabic pásek s daty o programu Apollo. Jedna z konspiračních teorií tvrdila, že pásky ukradl Sovětský svaz. Konspirační teoretici také spekulovali o zničení pásek, protože podle nich dokazovaly zfalšované přistání na Měsíci. Pravda je ale taková, že zaměstnanci NASA přepsali původní záznamy jiným obsahem, protože zjistili, že už není třeba ukládat pásky - celé video bylo nahráno jinde. A právě kopie zaměstnanci našli. NASA pak vydala asi tři hodiny obnoveného záznamu z přistání na Měsíci.
5. Podobnost románu Verna se skutečným příběhem
V románu Julese Verna s titulem Ze Země na Měsíc z roku 1865 lze najít mnohé paralely se skutečným letem Apollo 11. Verne vyslal své knižní hrdiny na Měsíc dělem, které se jmenovalo Columbiad. Skutečný velitelský modul Apolla 11 nesl jméno Columbia. Vernovo dělo bylo umístěno na Floridě. Mise Apolla startovaly také z Floridy. Verne si už tehdy uvědomoval, že čím blíže k rovníku bude start, tím méně energie bude k letu potřeba. Další podobností je i posádka, tu v románu i v programu Apollo tvořili tři muži. Přistání proběhlo podle Verna do oceánu, stejně jako to Apolla 11.
6. Jako větší auto
Armstrong, Aldrin a Collins spolu strávili čas v prostoru, který podle skyatnightmagazine.com velikostně připomínal velké auto. Spali ve spacácích, přivázaných ke kabině, aby se nekontrolovaně nevznášeli.
7. Armstrong s Aldrinem se dostali z Měsíce zásluhou pera
Když se Armstrong a Aldrin vrátili do lunárního modulu na Měsíci, Armstrong ve stísněných podmínkách narazil do jističe svým velkým batohem. Jistič byl nezbytný pro funkci systému a na návrat zpět na Zemi. Aldrin ale našel pero s plstěným hrotem. „Vložil jsem pero do malého otvoru, kde měl být spínač jističe, a zasunul ho dovnitř, jistič naskočil,“ líčil Aldrin ve své knize z roku 2009 Magnifient Desolation.
8. Při odletu z Měsíce spadla americká vlajka
Když Armstrong s Aldrinem odlétali z Měsíce,start způsobil pád americké vlajky. Ještě než se tak stalo, stihl Armstrong vlajku vyfotit. Aldrin později uvedl, že viděl, jak vlajku srazily výfukové plyny z motorů Apolla 11. Účastníci dalších misí Apollo raději zasadili vlajku mnohem dále od přistávacího modulu.
9. Astronauti byli po návratu umístěni do zbytečné karantény
Když potápeči „vyzvedli“ členy posádky Apolla 11 v Tichém oceánu 24. července 1969, ihned jim dali ochranné oděvy. Důvodem byla obava z možného kontaminace planety mimozemským životem. Posádka Apolla 11 žila v „mobilní karanténní jednotce“ až do 11. srpna téhož roku - nejprve na palubě letadlové lodi USS Hornet, poté i na pevnině. 12. srpna měli astronauti volno a od 13. srpna vyrazili na slavnostní turné po USA. Podle astronauta Collinse byla celá karanténa trochu zvláštní. „Řídící modul přistane v Tichém oceánu a co uděláte? Otevřete poklop. Musíte otevřít poklop! Všechny ty zatracené bakterie pak jsou venku!“ poznamenal Collins.
10. Posádka musela při návratu podepsat celní prohlášení
Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins museli podle space.com při návratu do své země podepsat prohlášení, že dovážejí vzorky měsíčního kamene a prachu. Dokument pro americkou Celní správu podepsali chvíli po přistání do Tichého oceánu. Později úředníci NASA uvedli, že šlo o malý žert na konto astronautů. Nicméně prohlášení bylo zcela autentické a dochovalo se i v archivech NASA.