Úterý 11. května 2021svátek má Svatava 28 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Soupeření o vesmír. Alan Shepard měl odstartovat už v březnu, zbrzdily ho potíže s nosnou raketou Redstone

Raketa (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Raketa (ilustrační foto) | foto: NASA

Šok v podobě první umělé družice v říjnu 1957 byl i prvním výstřelem v soupeření Sovětského svazu a USA. Kolbištěm se stal vesmír. A bylo jasné, že vše směřuje k metě, jíž bylo vyslání člověka za hranice atmosféry.

Jak Sověti, tak Američané prováděli studie v tomto ohledu už záhy po skončení druhé světové války, ovšem skutečným začátkem se pro obě mocnosti stal rok 1958. Tehdy totiž na sovětské straně začal být rozpracováván projekt později známý pod názvem Vostok a na opačné straně zeměkoule se zase ve stejnou dobu začal rozjíždět projekt Mercury.

Obě strany vsadily na poměrně jednoduchou kosmickou loď nesoucí jednoho člověka. Vostok i Mercury měly být čistě pasivními stroji, které sice mohly měnit svou orientaci v prostoru, ale nedokázaly měnit svou dráhu. Návrat měl u obou probíhat balisticky. Tady ovšem většina podobností končila.

Ruský nosič byl silnější

Rozdíl byl už v koncepci lodě. Vostok sestával ze dvou úseků. Přístrojový úsek obsahoval vše potřebné k přežívání kosmonauta, zajišťoval orientaci lodi a byl zde také umístěn brzdicí motor. Kosmonaut seděl v návratové kabině kulového tvaru. Mercury měla tvar komolého kužele a byla víceméně jednodílná (při návratu byl pouze odhazován malý kontejner s brzdicími raketami).

Rozdíl byl také v tom, že Mercury byla primárně určena k přistání na mořské hladině, zatímco Vostok měl přistávat ve vnitrozemí SSSR na pevnou zem. Ještě před přistáním se však kosmonaut musel katapultovat. V kabině Mercury zůstával astronaut až do přistání.

Významný byl také nepoměr hmotnosti: Mercury vážila necelé dvě tuny (podle konfigurace k jednotlivým letům), zatímco Vostok vážil přibližně 4,7 tuny, z toho návratová kabina tvořila zhruba 2,5 tuny. Tuto – na tehdejší dobu závratnou – hmotnost Sovětům umožnila vynášet trojstupňová verze rakety R-7, jejímž původním úkolem byla doprava poměrně těžkých termonukleárních hlavic na americký kontinent.

Američané byli naproti tomu nuceni využít nosiče s mnohem menší nosností, neboť jejich nukleární hlavice byly lehčí než sovětské. První skoky Mercury měl „odedřít“ nosič Redstone, který však nebyl schopen udělit kabině dostatečnou rychlost pro dosažení oběžné dráhy. Orbitální lety pak měl zajistit silnější Atlas.

V neposlední řadě byl rozdíl také ve výdrži na orbitální dráze. Americké lodě byly koncipovány pro lety trvající okolo osmi hodin, přičemž nejdelší let astronauta Gordona Coopera v květnu 1963 trval něco přes 34 hodin. V plánu sice byla třídenní mise, kterou měl odlétat Alan Shepard, na tu však nikdy nedošlo.

Vostoky naproti tomu byly schopny po vyřešení prvotních problémů pobývat ve vesmíru mnohem déle. Už druhý pilotovaný let Vostoku s Germanem Titovem v srpnu 1961 trval 25 hodin a rekordmanem se v tomto ohledu stal Valerij Bykovskij, který na palubě Vostoku-5 strávil v červnu 1963 téměř pět dní. Bykovského let je dodnes nejdelší misí v podání jednoho člověka.

Odklad Shepardova letu

Zda ale má loď takové nebo onaké charakteristiky a jak dlouho „tam nahoře“ vydrží, to světovou veřejnost příliš nezajímalo. Nejdůležitějším kritériem bylo pro celý svět datum, kdy člověk poprvé nahlédne za brány atmosféry. A v tomto ohledu to byl boj až k cílové pásce.

Obecně se dnes už příliš neví, že balistický „skok“ Alana Sheparda byl původně naplánován na březen 1961. Předcházel mu zkušební let v lednu, při kterém byl v kabině Mercury šimpanz Ham. Jenže během tohoto letu se neodvíjelo vše tak, jak bylo v plánu. Potíže byly zejména s nosnou raketou Redstone.

Proto si tým Wernhera von Brauna, který raketu zkonstruoval, vymínil i přes protesty Sheparda a ostatních astronautů doplňkový testovací let zaměřený výlučně na funkci nosiče. Američané proto v březnu podnikli letový test označený jako „Booster Development“ (vývoj nosiče). Dopadl na výbornou.

Dalším na řadě měl už být Shepard, jehož let byl nově naplánován na květen. Jenže než se tak stalo, na opačně straně zeměkoule se přiblížila do finále práce konstruktéra Sergeje Koroljova a jeho spolupracovníků.

A 12. dubna se svět s překvapením dozvěděl, že do učebnic dějepisu nezamíří americký astronaut, ale občan SSSR, jehož jméno se stane synonymem pro první krok do kosmického prostoru...

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Zdeněk Krpoun psycholog | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Přehled služeb televize přes internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...