Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Trendy ve vývoji procesorů: výkon i spotřeba

Věda

  6:00
Z Intelu unikly zprávy o procesorech, které se v budou představovat v průběhu dubna a které budou tvořit páteř jeho modelové nabídky pro tento rok. U stolních počítačů dominuje výkon, u přenosných zase spotřeba.

Procesory od Intelu obohatí v dubnu čtyři nové modely; dva zaměřené na výkon, dva na spotřebu. foto: IntelReprofoto

Za novou vlajkovou loď amerického výrobce procesorů lze považovat modely z řady Core i7, což je označení pro ty nejvýkonnější modely. K nim během přibudou dva další, konkrétně Core i7 950 a Core i7 975, oba dva spadající do řady Extreme Edition.

Jejich jádro odvozené od platformy Bloomfield je vyráběno pomocí 45nm technologie. Pomalejší model 950 je taktován na 3,6 GHz, rychlejší pak na 3,33 GHz. U obou přitom zůstává odemčený násobič, aby bylo možno přetaktováním dosáhnout ještě vyšší frekvence.

Procesory disponují čtveřicí fyzických jader a každé z nich disponuje díky technologii HyperThreading dvěma logickými jádry. Celkem tak procesory pracují s osmi logickými jádry. Dražší verze se začne v zahraniční prodávat v přepočtu za 20 000 korun, levnější pak za 11 500.

Blíží se výkonový strop?
I přesto, že se nám marketingová oddělení výrobců procesorů snaží namlouvat, že každá nová řada procesorů je minimálně o řád výkonnější než ta předchozí, mezi odborníky se začíná spekulovat o tom, že se možná blížíme k výkonovému stropu.

I když stále platí Moorův zákon, který říká, že se množství tranzistorů v mikročipu zdvojnásobí každé dva roky, neznamená to automaticky, že se bude stejným tempem zvyšovat výpočetní výkon.

Nelze si například nevšimnout, že se zastavil růst frekvence procesorů – pokud by lineárně pokračoval prudký nárůst z počátků století, pak by současné procesory měly být taktované na více jak 10 GHz – takovýto mikročip by však nejspíše nebylo možno konvenčními prostředky uchladit.

Tuto situaci se výrobci snaží maskovat stále rostoucím počtem jader. Nelze si však myslet, že to způsobí násobné navyšování výkonu celé soustavy – samotná paralelizace sama o sobě spotřebovává výpočetní čas, stejně tak aplikace nejsou v současné době příliš připraveny na takovýto způsob práce.

Problém výkonového stropu samozřejmě neleží jen v procesoru, ale v celé soustavě počítače. Ani parametry dalších komponent nelze zvyšovat donekonečna, zejména pak rychlosti paměťových zařízení. Ve výsledku se tedy navýšení rychlosti procesoru příliš neprojeví.

Zelená pro úsporné procesory
Tyto problémy mají jeden celkem příjemný vedlejší efekt, který nutí hledat výrobce nové cesty. Jedna z nich by se dala označit jako „úsporné procesory“, kterým dominuje řada Atom od Intelu.

Ta se má v průběhu dubna rozrůst o dva nové modely s označením Z550 a Z515. První z nich bude zaměřen zejména na výkon: taktovací frekvence 2 GHz ve spolupráci s chipsetem UL15W se zaslouží o to, že tento procesor bude moct používat označení nejvýkonnější Atom všech dob.

Naproti tomu novinka Z515 zase nejspíše trhne rekord v oblastech nízké spotřeby. Novinkou zde bude technologie Intel Performance Burst Technology, která umožní dynamicky měnit taktovací frekvenci procesoru v rozmezí 800 MHz až 1,2 GHz. Díky tomu klesne nejenom spotřeba, ale také zbytkové teplo vyzařované do okolí.

Anketa

Výkon mého počítače...

Mně plně dostačuje 431
Nestačí, ale neuvažuji o upgrade 113
Nestačí, budu brzy měnit 100


Autor: