V diagnostice a nanomedicíně se používají nanodiamanty, jež se připravují synteticky z grafitu a vysokých tlaků a teplot. Čistý nanodiamant však pro tyto účely příliš využitelný není, proto se nejprve musí poškodit jeho krystalová mřížka, aby v ní vznikly zvláštní poruchy umožňující optické čtení.
Ozonová vrstva se zotavuje, tvrdí vědci |
Poškození se nejčastěji vytváří ozářením nanodiamantu rychlými ionty v částicových urychlovačích, jde však o drahou a nepříliš efektivní metodu, neboť neumožňuje přípravu většího množství materiálu. Tým vědců publikoval nový způsob ozáření v jaderném reaktoru, které je levnější. Využili způsob, při němž v neutronovém záření v reaktoru štěpí atomy bóru na lehké a rychle letící ionty hélia a lithia, které mají stejný efekt řízené tvorby krystalových poruch, jako tytéž ionty produkované urychlovačem. Sprcha má však vysokou hustotu a v reaktoru je možné ozářit mnohem více materiálu, tudíž je možné levněji připravit najednou desítky gramů vzácného nanomateriálu - zhruba tisíckrát více než ozařováním v urychlovačích.
Metoda navíc není úspěšná jen pro tvorbu poruch v mřížce nanodiamantu, ale též na karbidu křemíku. Podle vědců by tak mohla sloužit univerzálně ve velkém měřítku.
Nanomedicína bývá definována jako monitorování, oprava konstrukce a kontrola lidského biologického systému na molekulární úrovni pomocí nanozařízení a nanostruktur. Jde o další vývojový stupeň navazující na především na molekulární medicínu a na biotechnologii. Nanotechnologie se obecně zabývá objekty o velikosti řádově v nanometrech, tedy deset na minus devátou metru. |