Kokcidie kočičí je asi jeden z mála živočichů, který je známější pod svým latinským názvem než českým. Jde o prvoka Toxoplasma gondii, původce toxoplasmózy a jednoho z nejběžnějších parazitů u nás. Ve svém těle ho nosí asi 30 procent Čechů. Celosvětově je procento „promoření“ přibližně podobné.
Většinou je neškodný, ale může způsobit vážné onemocnění, především u lidí se sníženou imunitou. Nebezpečný je i pro vyvíjející se plod. Má ale také velmi nebezpečné příbuzenstvo, například původce malárie. V 90. letech praktické experimenty ukázaly, že se některých prvoků můžeme zbavit pomocí herbicidů, tedy látek zabíjejících květiny.
„Ale nikdo nevěděl, jaký to má důvod,“ říká český mikrobiolog Miroslav Oborník z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Vědci se domnívali, že důvodem byl fakt, že buňky těchto prvoků obsahují plastidy.“ Tyto drobné součásti buněk známe nejlépe z rostlin: probíhá v nich fotosyntéza. Plastidy dávají rostlinám zelenou barvu. „Původně tyto buněčné organely vznikly patrně tak, že primitivní buňka pohltila bakterii schopnou fotosyntézy, případně - tak je tomu u kokcidie -řasu,“ vysvětluje Miroslav Oborník. „U prvoků ovšem plastidy neslouží k fotosyntéze.“ Přesné vysvětlení důvodu, proč herbicidy mohou pomoci lidem i polím, ale podala až ve včerejším vydání časopisu Nature skupina odborníků vedených Kisaburem Nagamunim z univerzity v Ósace.
„Zjistili, že kokcidie používá stejné biomechanismy jako rostliny,“ komentuje nový objev Miroslav Oborník.Vědci tak objevili mechanismus, který ovlivňuje chování parazita v těle hostitele a pomocí herbicidu se jim podařilo parazita „přepnout“ ze stadia rychlého množení (napadání buněk hostitele) do klidové fáze jeho životního cyklu (tvorby cyst). „To je z pohledu nebezpečnosti parazita zcela zásadní,“ vysvětluje Miroslav Voborník „Pak už se nejedná o akutní chorobu.“
Použití herbicidů má velkou výhodu: napadají jen organismy „s rostlinnou fyziologií“. V lidském těle nemají cíl, na který by mohly zaútočit, a neměly by tak mít vedlejší účinky.
Jestli se objev dočká praktického použití, není zatím jisté. Herbicidy proti malárii (jejíž původce je jimi také zranitelný) prošel zkouškami už v roce 2000. Ovšem projekt zkrachoval, protože měl praktické nedostatky: pacient musel několik dní zůstat v nemocnici a často dostávat vysoké dávky léku. To se v podmínkách zdravotnictví rozvojových zemí ukázalo velmi nepraktické.
Většinou je neškodný, ale může způsobit vážné onemocnění, především u lidí se sníženou imunitou. Nebezpečný je i pro vyvíjející se plod. Má ale také velmi nebezpečné příbuzenstvo, například původce malárie. V 90. letech praktické experimenty ukázaly, že se některých prvoků můžeme zbavit pomocí herbicidů, tedy látek zabíjejících květiny.
„Ale nikdo nevěděl, jaký to má důvod,“ říká český mikrobiolog Miroslav Oborník z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Vědci se domnívali, že důvodem byl fakt, že buňky těchto prvoků obsahují plastidy.“ Tyto drobné součásti buněk známe nejlépe z rostlin: probíhá v nich fotosyntéza. Plastidy dávají rostlinám zelenou barvu. „Původně tyto buněčné organely vznikly patrně tak, že primitivní buňka pohltila bakterii schopnou fotosyntézy, případně - tak je tomu u kokcidie -řasu,“ vysvětluje Miroslav Oborník. „U prvoků ovšem plastidy neslouží k fotosyntéze.“ Přesné vysvětlení důvodu, proč herbicidy mohou pomoci lidem i polím, ale podala až ve včerejším vydání časopisu Nature skupina odborníků vedených Kisaburem Nagamunim z univerzity v Ósace.
„Zjistili, že kokcidie používá stejné biomechanismy jako rostliny,“ komentuje nový objev Miroslav Oborník.Vědci tak objevili mechanismus, který ovlivňuje chování parazita v těle hostitele a pomocí herbicidu se jim podařilo parazita „přepnout“ ze stadia rychlého množení (napadání buněk hostitele) do klidové fáze jeho životního cyklu (tvorby cyst). „To je z pohledu nebezpečnosti parazita zcela zásadní,“ vysvětluje Miroslav Voborník „Pak už se nejedná o akutní chorobu.“
Použití herbicidů má velkou výhodu: napadají jen organismy „s rostlinnou fyziologií“. V lidském těle nemají cíl, na který by mohly zaútočit, a neměly by tak mít vedlejší účinky.
Jestli se objev dočká praktického použití, není zatím jisté. Herbicidy proti malárii (jejíž původce je jimi také zranitelný) prošel zkouškami už v roce 2000. Ovšem projekt zkrachoval, protože měl praktické nedostatky: pacient musel několik dní zůstat v nemocnici a často dostávat vysoké dávky léku. To se v podmínkách zdravotnictví rozvojových zemí ukázalo velmi nepraktické.
