Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč při velké žízni bolí hlava?

Věda

  7:00
Proč při velké žízni bolí hlava? Na otázku odpověděl profesor fyziologie a farmakologie František Vyskočil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: Když nedostatečně pijeme, má to několik negativních důsledků na naše tělesné a psychické zdraví. Všechny souvisejí s určitým „zhoustnutím“ krve, přesněji zvýšením její osmolality.

Základ je pitný režim. foto: Shutterstock

Z hlediska fyzikální chemie je osmolalita celkové množství osmoticky aktivních částic (snižujících koncentraci vody) rozpuštěných v kilogramu rozpouštědla, v našem případě v krevní plasmě. Jsou to především ionty sodné, chloridové, draselné, hořčíkové a vápníkové a také glukózaamočovina. Při hyperosmolalitě krve se může zvýšit riziko vzniku infarktů a mozkových mrtvic. Roste riziko infekcí močových cest a ledvinových kamenů, protože se zpomaluje filtrace krve v ledvinových tělíscích a rychlost odtoku moče. 

Je dost času na vznik šťavelanových a jiných kamínků a málo časté močení přispívá k šíření infekce z okolí do močové trubice a močového měchýře, u mužů potažmo do prostatické houbovité tkáně. V ohrožení mohou být nakonec i vlastní ledviny, jejichž výstelky jsou napadány infekčními bakteriemi, občas i nebezpečnými střevními E. coli, zvlášť při nedostatečné hygieně po stolici.

Stejně jako ledviny i mozková tkáň, především kůra, je protkána hustou sítí tepen a tepének s krví pod určitým tlakem, aby se mohla zásobovat tkáň kyslíkem a glukózou. Průtok krve nervovou soustavou musí být skutečně velký, protože mozek, ačkoli má kolem dvou procent hmotnosti těla, spotřebuje v klidu asi 12 až 14 procent kyslíku z krve a při duševní námaze až 30 procent.

Když nedostatečně pijeme a jsme dehydratovaní, krev houstne a protéká těmito mozkovými kapilárami samozřejmě hůře. Snižuje se pozornost a paměť, zhoršuje se pracovní výkonnost a může bolet i hlava. Mozek sám nebolí, ale stěny cév v mozku jsou bohatě zásobeny nervovými vlákny. Některá bohužel patří k trojklanému nervu (n. trigeminus), který je nechvalně známý tím, že jeho jádro v mozkovém kmeni je jedním z center bolesti.

Smutek - ilustrační foto.

Smutek - ilustrační foto.

Známe kruté bolesti při neuralgii trigeminu, vznikající především v obličeji a spouštěné nejrůznějšími podněty, dotykem, světlem nebo hlukem. Protože se při zhoustnutí krve musí cévy poměrně silně rozšířit, dráždí se přitom tato nervová zakončení v jejich stěnách a v trigeminovém jádře vzniká pocit bolesti. Podle jedné teorie je dokonce základem bolestí migrénového typu.

Rozšířené cévy také víc pulzují a mohou v některých oblastech po delší době vyvolat poškození obalů nervových vláken a vznik podráždění vnímaných jako bolest. Hovoříme pak o neurovaskulárním konfliktu, který je častější u starších lidí, jejichž cévy mohou snadněji působit útlak nervových vláken. V případě takovýchto „primárních“ bolestí hlavy se osvědčuje upravit, tj. většinou zvýšit denní příjem vody hlavně během pracovního dne alespoň na jeden a půl až dva litry (celkově na tři litry).

Bolest hlavy ale může provázet řadu dalších, třeba infekčních onemocnění, v takovém případě mluvíme o sekundární bolesti hlavy a tady je potřeba vyléčit především prvotní příčinu nemoci.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...