both sides of the story
Nutno poznamenat, že doteď má centrální teplo naopak výhodu - oproti lokálním zdrojům má nižší sazbu DPH. 10% rozdílu není málo. Na druhou stranu třeba přiznat, že po sjednocení DPH by zavedení uhlíkové daně, či zavedení poplatku z lokálních zdrojů, které nebudou plnit určité emisní limity, bylo v pořádku. Ostatně svého času přesně toto navrhovalo Ministerstvo životního prostředí v novele zákona o ovzduší, kterou vláda ale nikdy neschválila. Teplárenství má však jednu velkou příležitost. Bude se (muset) modernizovat. Po roce 2016 řada zdrojů nebude plnit emisní limity ze směrnice o velkých spalovacích zdrojích, je nutné zrenovovat rozvody, kde nejsou vyjímkou 30% ztráty tepla z nich, a také - budovy budou úspornější, což je jediné systémové opatření, jak zbavit obyvatele závislosti na stále rostoucích cenách tepla (pokud bude vše pokračovat jako doposud, tak v roce 2020 budou oproti dnešku nominálně dvojnásobné). Na tuto nevyhnutelnou modernizaci přitom mohou teplárny čerpat miliardy z evropských fondů. Co je pro mne příjemným překvapením, je změna rétoriky Teplárenského sdržení. Už pro něj nejsou největším nepřítelem dva tisíce obyvatel historického města Horní Jiřetín, které navrhovalo vysídlit a zbourat a prodloužit tak svoji závislost na uhlí. To je posun dobrým směrem. Věřím, že pro moderní a efektivní teplárenství zásobující moderní a efektivní budovy z diverzifikovaných zdrojů je v České republice místo. A myšlenku, kde si všichni spravedlivě hradí plné náklady na znečištění, které vyprodukují a které doposud hradí stát, plně podporuji. Petr Holub,
http://www.sanceprobudovy.cz ;