Pro Samboush - omlouvám se, že jsem nekliknul na "odpovědět"...

Už jste někdy slyšel, že také existuje jiné autorství, než o kterém píšete - dlouhotrvající a pracné vymýšlení různých složitých věcí (mezi jinými i autorských děl), které mají někteří jednotlivci, ale i (dnes hlavně) týmy lidí JAKO OBŽIVU? A že ta obživa spočívá v tom, že za užití toho, co pracně vymysleli, jim ostatní lidé platí? A že mají trochu problém s některými dalšími lidmi, kteří neustále vymýšlejí (a bohužel i realizují) teorie o "svobodném a bezplatném sdílení", aniž by řešili otázku, jak ty produkty pracného a dlouhého vymýšlení mají vznikat - tedy alespoň do doby, než si tu zavedeme něco jiného (a fungujícího), než tržní ekonomiku?

Tohle zrovna nebyl ten případ.

Jsme tu od kromaňonce nějakých 1300 generací.  Boj o autorství je tu nějakých 200 let tzn 10 generací. Ten hardcore copyright na všechno posledních 5.  Čas je v hájení autorství důležitý pojem. A debata v otázce racionálního krácení časový ochrany copyrightu je na vrcholu. Zrovna tento týden proběhla informace o rušení patentů f. Rambus který ždíme výrobce už hafo let.To u čem se bavíte Vy. Je spíš otázka pro akademickou půdu. Jak udržet peníze v základním výzkumu, který dodává know-how do komerční sféry. Tzn je tu určitá asymetrie. Veřejná sféra zaplatí ten nekomerční výzkum, převezme výsledky sféra komerční a ta si zapatentuje aplikaci nekomerčního výzkumu a tím brání dálšímu rozvoji. Tzn minimálně racionalizovat dobu po kterou může takovýto patent omezovat ostatní.Tzn autoři placený z veřejnýho budgetu jsou placeni již během jejich tvorby a výsledek by měl patřit veřejnosti. Je to zaplacený. Autoři a vědátoři v soukromém sektoru vyvájaj bádaj na zakázku tzn tam je to určení komu patří výsledek jasnej. Pak tu máme tvorbu postavenou na lidové tvořivosti. Kde podklady dodávají ty generace před tím a následující generace jen na tom pokračují. Jde prostě o to , že každá informace ať pochází z jekehokoli segmentu se po určité době stává součástí veřejných znalostí a povědomí. A vtu chvilku nemůže být nárokována žádná platba. Tzn já nikomu neupírám právo na autorství, jen je prostě ošemetná valuovat jeho osobní autorskej přínos. Pokud se bavíme o hudbě, knihách, muzice a filmech,hrách. Tak tam je to přeci jasné, struktura trhu se mění počet zákazníků díky internetu nepočítatelně narostl a trvat na starejch cenovjch modelech a prodejních principech je prostě to co brání tomu aby každej dostal zaplacíno tak jak by si zaswloužil. Myslet si , že můžu prodávat film za 1000 kč jako když byl trh 20x menší a náklady na distribuci 100x větší je prostě naivita a nesmysl. Tzn autoři nebo ti co je ovládají účelově nereflektují vývoj v tržní ekonomice. Tržní ekonomika a její principy není žádné dogma a i forma tržní ekonomiky se mění v čase. Je to logický, protože podmínky a znalosti prostředí se mění taky. DIstribuce zisku není racionální. Krize jasně ukázala, že zisk je privatizovaný a dluh je veřejný. Tzn každej jednotlivec by měl být od počátku zainteresovaný v zisku i ve ztrátě. Například vývoj v otázce surovin. Dokud jich bylo dost, nebo se to neřešilo. Zisk byl budován z toho jak se to neřešilo. Teď se to řešit bude a náklady na to neponesou ti, kteří se maj nahrabáno z dob iracionálního přístupu k surovinám, ale jen koncáci. Tzn z mého pohledu problém s autorstvím, je vytvořenej právě nereflektováním změn ve strukturách trhu a změn v celém fungování ekonomiky. Prostě svět je rychlejší a i vázaní na autorství by mělo končit úměrně rychleji. A životnost autorství na internetu, tzn vytvoření na základě samotnýho internetu, by mělo být adekvátní k tomu jak to autorsttví vzniklo. Ale každopádně je to o racionálním přístupu jednotlivců. Když jdu na koncert kapely a zaplatím 1000kč za koncert. Nevidím  důvod proč bych měl platit za to a samé v elektronické podobě znova. Když už to je jen kopie v hodnotě 0,001 haléře. toho co jsem zaplatil a konzumoval a tím to pro mne přislo o jakoukoliv hodnotu. Není to rohlík, kterej si stále po koupi užiju jako by to byl ten první., To platí i pro film proč platit vícekrát za to a samé. S hrama platím za čas který se u nich bavím. Při půměrném platu 140 kč na hodinu například v ČR nemůže nikdo předpokládat , že někdo bude platit víc za hodinu zábavy. Prostě pro autory je lepší větší trh za menší procentuelní zisk z každé kopie. A HLAVNĚ mít na sebe navěšeno co nejméně příživníků. Budoucnost je ve zjednodušeném tržním principu. ZÁKAZNIK je INVESTOR. Je to jediná možnost aby se spotřebitel jednou neprobudil s holým zadkem jako otrok vlastní vyprodukované hodnoty, kterou si zapoměl vyzvednout.

Přijde mi to jako bouře ve sklenici vody.

Internet je z principu stavěn na šíření a distribuci informací. A kdo na internet informaci vloží musí počítat stím , že se bude šířit.  Politika a mázorové odlišnosti nutí autory se grupovat pod novinové/portálové značky něco jako stáje v F1. Tehle píše tady a tehle zase tamhle. Ale všichni chtějí být čtení, citovaní , indexovaní, odkazovaní, likeovaní , tweetovaní  a uznávaní. To masíruje jejich EGA a stimuluje jejich pocit o důležitosti vlatní pravdy. Počet autorů na internetu roste raketovým tempem, tzn stáje, značky, čtenost a tím vlastní důležitost je pro ně jediná výsledná komodita se kterou mohou operovat. Lidé na internetu formují své myšlenky na základě čtení kvant informací a diskutování s kvanty lidí.A ani náhodou nikdo necituje všechny lidi který ho nazorově motivují a ani to nejde. V tom kvantu si to ani nejde pamatovat.A pak napíšou článek, ke kterýmu je motivovalo X věcí včetně názorů anonymních diskutujících a pod něj se podepíší jako autoři. Podle mého jsou to často jen zruční formulátoři , co dokáží převzaté kousky poskládat do kompaktní krabičky. Podle mne je chápání osobního autorství v dnešním světě zavádějící.  Civlizace je prostě na nějaké časové ose a každej do výsledné skládačky placne to svoje a další na to naváže. Funguje to tak ve všem. Tzn většina článků je jen pokračování někoho tam kde někdo jinej končil. Pokud si odmyslíme internet jako kabely natažené mezi lidma a posunem se o pár 10/100 vek let dál a ty kabely nahradíme synapsema. Budeme si muset u každý informace pamatovat i původního autora/formulanta? To opravdu pochybuji. Autorství  je jen temporální pro tuto dobu příznačný druh osobní motivace něco vypotit. Přitom přínos internetu je jasný , nacpat co nejvíc věcí do co nejvíc hlav a tím umožnit jejich kombinační přetavení osobníma ořechama na něco nového co nakopne zas někoho jinýho/dalšího. Internet spojuje mozky a v tom by mu nemělo být bráněno. Autorství je nepodstatný, podstatná je kvantitativní  penetrace která umožní statistické, kvalitativní posouzení a akceleraci distribuce či utlumení. Já bych se tomu moc nebránil, je to jediný co nás opravdu posouvá dopředu. Mužeme si myslet, že budoucnost lidstva je v genetických anomálech co nám ukáží cestu vývoje.  Osobně si však myslím, že budoucnost pokroku a inovace je v tzv brute-force attack, tzn kvanta průměrných mozků špekuluje nad tím a samým. A ruku na srdce. V budoucnu bude práce jen pro ty nejlepší za  odměnu a nebude pořád co zametat. Ale určitě bude neustále plno věcí nad čím se dá přemýšlet.