Opravdu to nechápete
Nebo nechcete chápat.Tady jde o to, že muslimka má na fotografii na dokladech šátek proto, že se domnívá, že nějaký její imaginární kamarád jménem Alláh, který prý kdysi před skoro 1500 lety jednomu arabskému kupci, co se jmenoval Mohamed, nadiktoval jakousi knihu (která se jmenuje Korán) a v té knize je psáno, že se po ní chce, aby nosila na hlavě šátek. V zásadě proti tomu nic nemám, každý člověk má právo myslet si co chce a věřit třebas i sebevětší hovadině - pokud tím nezasahuje do práv jiných lidí, tak ani nám ani státu po tom v zásadě nic není. Takže pokud ona muslimka pouze chce, aby jí bylo dovoleno se na doklady vyfotografovat se šátkem na hlavě, demokratický stát by jí to samozřejmě měl umožnit. Na straně druhé ale pochopitelně už ona muslimka (ani její otec, bratr, manžel, matka či jiný příbuzný) nemá sebemenší právo požadovat, aby šátek na hlavě nosily na ulici všechny české ženy. Ale pokud někdo jiný nosí na hlavě buřinku, cylindr nebo co já vím velkou červenou mašli "jenom" kvůli tomu, že se mu to líbí a baví ho to, tak nevidím jediný důvod, proč by mu stát měl kecat do toho, jestli se se svou oblíbenou pokrývkou hlavy nebo vlasovou ozdobou má nebo nemá právo na doklady vyfotit. Důvod, že člověk něco dělá prostě proto, že ho to baví, těší nebo se mu to líbí, by v sekulární společnosti (kterou podle naší ústavy ČR je) měl být důvodem úplně stejně vážným, důležitým, hodnotným a případné ochrany hodným jako zdůvodnění, že někdo něco dělá proto, že mu to přikazuje ta či ona svatá kniha nebo ten či onen imaginární kamarád zvaný tu Jahve, tu Hospodin, tu Alláh a tu nějak úplně jinak, třeba Létající špagetové monstrum nebo Neviditelný růžový jednorožec. Pokud ona pokrývka hlavy nebo ozdoba nezakrývá obličej ani na něj nevrhá stín (což by potom zkreslovalo fotografii a tedy znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo identifikaci občana podle jeho dokladu), tak by státu a úřadům mělo být kulový po tom, proč to ten člověk nosí a chce se s tím na dokladech vyfotit. Pokud bude mít žena ve vlasech co já vím růži, taky po ní nějaký úředník bude chtít, aby si ji pro fotografování na doklady sundala? A co pokud bude mít v účesu stuhu nebo čelenku? A proč by to vlastně měla dělat? Její identifikaci takováto fotografie nijak neztěžuje ani neznemožňuje. A nebo pokud nějaká žena ráda nosí ve vlasech květiny a chce s nimi být vyfocená i na dokladech, tak to kvůli tomu má o sobě začít prohlašovat, že je co já vím keltská druidka? Nebo že touto formou uctívá Valar? A pokud ráda nosí ve vlasech velké a nápadné stuhy, tak se má prohlásit za věrozvěstku nějaké Církve svaté mašle nebo co? Není to trochu na hlavu, aby člověk jenom kvůli tomu, že se mu něco líbí nebo má nějaké hobby a s ním spojený určitý životní styl, který se projevuje třeba i v jeho oblékání a úpravě účesu či použitých pokrývkách hlavy, si musel složitě vymýšlet nějakou imaginární víru a církev? Proč, když tím, co rád nosí na sobě (a i na hlavě), nikomu nijak neubližuje, do ničích práv nezasahuje, nikoho neomezuje a ještě navíc když na dokladech se lidi stejně rozpoznávají především podle obličeje, nikoli podle úpravy svých vlasů. Ono se tak nějak předpokládá, že po celých deset let (co je obvykle taková občanka, pas nebo řidičák v platnosti) asi člověk nebude mít pořád stejný účes, no ony některé ženy - a sem tam se najde i takový muž - své účesy včetně barvy vlasů mění dosti radikálně třeba i několikrát ročně a taky po nich nikdo nechce, aby si kvůli tomu rovnou hned měnily doklady. Pastafriáni prostě a jednoduše parodují to, že pokud se někdo chová z hlediska většinové společnosti nějak neobvykle ba přímo "divně", tak je to ze strany společnosti i úřadů tolerováno, respektováno a občas i zákony chráněno pouze pokud toto své nestandardní jednání odůvodní náboženskou vírou ("přikazuje mi to můj Bůh"), ale pokud někdo dělá něco podobně (či úplně jinak) podivného nebo "bláznivého" jenom proto, že ho to baví, tak to už ochota tolerovat to (ačkoli tím do ničích práv nijak nezasahuje) najednou není a zákonná ochrana se na něj nevztahuje. A já se ptám proč, proč v sekulárním státě, ve kterém je přímo v ústavě napsáno, že nikomu nesmí být na újmu vyznání, ke kterému se hlásí, stejně jako to, že je bez vyznání, by prohlášení "přikazuje mi to moje víra" mělo být nějakým "lepším", "vyšším", "hodnotnějším"a ze strany společnosti a státu (včetně zákonů) tím pádem nějak více chráněným důvodem než prohlášení "prostě se mi to líbí", "baví mě to" nebo "zkrátka to tak chci".Státní úředníci tady opravdu nejsou od toho, aby posuzovali, která víra je nějak "lepší", který věřící "věří upřímně" a kdo si z toho "jenom dělá legraci" nebo to dělá pouze proto, že se mu určitý způsob úpravy zevnějšku docela obyčejně líbí. Má-li muslimka právo na šátek, Sikh na turban, žid na jarmulku a jeptiška na čepec, tak kdokoli jiný má právo mít na své hlavě cokoli jakkoli podivného se mu právě zachce a pokud součástí takovéto "neobvyklé" úpravy zevnějšku je i nějaká nápadná ozdoba nebo pokrývka hlavy, tak do toho opravdu úřadům vůbec nic není a měli by k takovémuto člověku přistupovat úplně stejně jako k těm již výše uvedeným a ne začít zkoumat, z jakého přesvědčení či světonázoru vychází jeho potřeba nosit co já vím zelené dredy s mašlemi nebo modrofialové mikádo zdobené kopretinami. V demokratickém sekulárním státě je víra ryze soukromou věcí každého a nikdo by tudíž neměl být povinen státním úřadům vysvětlovat a zdůvodňovat, jestli v něco věří, v co přesně věří, jak moc hluboce v to věří nebo dokonce proč věří zrovna v to a ne v něco jiného.Další věcí, kterou také pastafariáni parodují a svým způsobem proti ní bojují, je fakt, že si věřící pod záminkou "náboženské tolerance" uzurpují více práv, požadují práva, která nevěřícím nepřísluší. Pokud by šéf co já vím v bance přikázal ženě konvertovavší právě k islámu, že s tím šátkem za přepážkou sedět nesmí, protože to neodpovídá dress-codu jejich firmy, takže ten šátek musí buď v práci nenosit nebo si najít jiné zaměstnání, tak by z toho byla velká causa, jaký je ten šéf netolerantní darebák, pošlapavatel lidských práv a div ne rasista a fašista, zatímco pokud to stejné nakáže šéf nějaké otaku-girl, která mu přijde do práce s růžovými vlasy, málokomu (včetně lidskoprávních aktivistů) přijde na mysl, že i tady se ve své podstatě jedná o nerespektování něčího světonázoru a tedy vlastně o diskriminaci. Rozdíl mezi muslimkou a otaku slečnou je ovšem v tom, že otaku slečnu, pokud pracuje v bance nebo podobně konzervativní instituci, kde je vyžadováno, aby zaměstnanci chodili nějak přesně definovaně oblečení a upravení, nikdy ani ve snu nenapadne, aby si ráno do práce vzala svou oblíbenou tříbarevnou paruku nebo něco podobně "bláznivého", případně pokud je pro ni opravdu dosti důležité chodit i do práce oblečená ve svém (pro většinovou společnost "bláznivém") stylu, tak nebude chtít být zrovna bankovní úřednicí, ale vybere si nějaké jiné povolání, kde neobvyklá barva vlasů (případně i nějaké ty "lolitovské" šaty nebo japonská školní uniforma) šéfovi ani případným zákazníkům (pokud s nimi vůbec přijde do styku) vadit nebude. Na rozdíl od ní muslimka však bude umíněně dupat nožičkou, že ona má přece právo pracovat kdekoli si zamane, tedy i v bance, a všichni kolem jsou povinni její víru respekovat a sednout si z ní na zadek. Takže to je ta pokora a ochota snášet ústrky ze strany "nevěřící většiny", kterou se údajně ti upřímně věřící vyznačují??? Divná to pokora.