Podobu nových vlád i správ obcí určují různé motivy a způsoby. I zákulisní a zohledňující jiné zájmy, než pro jaké hlasovali voliči. Ale víkendové volby nabídly pro tohle handrkování široké možnosti na výběr. Pěkně je to vidět na příkladech Prahy či Brna.
Je sice poněkud demagogické srovnávat volby do sněmovny a do obecních zastupitelstev, ale společné znaky najdeme. Patří k nim problém blokačních menšin, ostrakizovaných part, se kterými nikdo nechce jít do koalice. Stačí se podívat do Německa či do Švédska. Alternativa pro Německo získala v parlamentních volbách necelých 13 procent hlasů a zůstaly jen dvě možnosti: koalice Jamajka (konzervativci–liberálové–Zelení), nebo velká koalice.
První ztroskotala a velká koalice se potácí s podporou 45 procent voličů. Lze tomu říkat střídání moci? Švédští demokraté získali v letošních volbách necelých 18 procent hlasů, ale vládní většina stále ještě nevznikla (a možná ani nevznikne).
