Milý pane Hájku
Jsem opravdu rád, že se v názoru na funkci plynovodu Nord Stream shodujeme. Pár věcí považuji za potřebné Vám blíže vysvětlit. V prvé řadě: růst bezpečnosti dodávek plynu pro ČR je opravdu relativní; zlepšení spočívá v tom, že ruský plyn jde přímo do Německa a zčásti i přes nás. Jistě si oba dokážeme představit, že by Rusko v nějaké vypjaté mezinárodní situaci škrtilo kohouty pro Německo i Francii. Pro doby mírové to ale asi neplatí - a zastavení dodávek plynu pro dvě největší evropské ekonomiky by zřejmě nemohlo zůstat bez účinné odezvy. Co se týče nákladů na výstavbu plynovodu, nemyslím si, že by je hradily odběratelské země v ceně plynu. Důvodem je přetrvávající ruský přístup k prodeji plynu, kdy při hodnocení efektivnosti se stále využívá "socialistické" teze o rozdílovém ukazateli jako indikátoru efektivnosti zahraničního obchodu. Abych Vám to ekonomické zvěrstvo připomněl: podle této teze je zahraniční obchod "výrobcem" volné měny, takže důležité je, za kolik rublů se "vyprodukuje" jeden dolar (či euro), nikoliv pak jaké jsou náklady podle naší standardní metodiky. Ruský plyn má cenu nula dolarů až do místa, kde je prodán za volnou měnu (do toho místa jsou jenom rublové náklady - a jak známo, rubl není volně směnitelnou měnou, vázanou na kurzy zahraniční měny) . To je mimochodem i vysvětlení obrovské výše fyzických ztrát ruského plynu při přepravě, kdy doprava přes území byvších socialistických států, tedy spotřeba plynu na kompresních stanicích či platba tranzitních poplatků, realizovaná naturální dodávkou plynu (jakkoliv se ve smlouvách tváří jako oceněná) jsou zahrnuty jako "ztráty při přepravě". To se týká nejen Slovenska a nás, ale i Polska. Pro Rusko je tedy důležité, kolik získá za plyn v předávacích stanicích Baumgarten (Rak,), Waidhaus (Něm.) či Frankfurt nad Odrou (Pol - Něm.). Nově k těmto hraničním bodům přibývá Greifswald v Německo jako bod vstupu plynu z Nord Streamu na německé území. Vřele s Vámi souhlasím v hodnocení společné bezpečnostní politiky Evropské unie, která je i z mého pohledu stále nedostatečná. Jakkoliv byla v rámci Lisabonské smlouvy i rozhodnutí EC (např. tzv. "anti-Gazprom act") řada bezpečnostních prvků kodifikována, postrádám jednotnou politiku. Je jasné, že německé energetické dobrodružství se bez výraznějšího růstu spotřeby zemního plynu po dost dlouhou dobu neobejde - k tomu se časem připojí Belgie a Švýcarsko (kdo dále, si netroufnu odhadovat). Na druhé straně byl definován cíl EU pokrýt v relativně krátké době evropskou spotřebu plynu dovozem LNG ve výši 40%. Nové terminály jsou již ve výstavbě (nyní asi na 70 mld.m3 a další se připravují). Podíl ruského plynu by tak neměl nikdy překonat průměrnou úroveň 33% (jsem si vědom ošidnosti průměrů, ve střední - a zejména východní Evropě je toto číslo o poznání vyšší, zatímco např. v Německu či Francii by neměla být překročena hranice 24%). No, asi jsme jako republika nevhodně lokalizováni :-)Tolik jsem Vám chtěl dodatečně vysvětlit. Jsem rád, že mé články pozorně čtete, i když se v řadě názorů zřejmě neshodneme. DěkujiZdraví Ing. Vratislav Ludvík