13. června 2018 10:55 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Policie šetří případ údajných znásilnění v Klinice. Transgender aktivistka věci lituje

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 16Diskuse
Aktivisté vylepili informace ke svému projektu u vchodu do budovy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Aktivisté vylepili informace ke svému projektu u vchodu do budovy | foto: KLIniKA

PRAHA Pražská policie prověřuje případ údajných dvou znásilnění, ke kterým mělo dojít v minulosti v prostoru pražského Autonomního sociálního centra Klinika. Těch se podle zprostředkované výpovědi dvou žen měla dopustit transgender aktivistka Marie Feryna, známá též pod původním jménem Jiří Feryna. Na Ferynu podal trestní oznámení místostarosta městské části Praha 3, kde Klinika sídlí.

„Mohu potvrdit, že pražská policie událost prověřuje na základě přijatého oznámení,“ řekl serveru Lidovky.cz Jan Rybanský. Bližší informace s ohledem na probíhající šetření nesdělil.

Trestní oznámení podal místostarosta

Trestní oznámení na transgender aktivistku Marii Ferynu, známou též jako Jiří Feryna (server Lidovky.cz bude v následujícím textu používat výlučně ženský rod - pozn. red.) podal minulý čtvrtek místostarosta Prahy 3 Alexander Bellu (ODS), který proti Klinice dlouhodobě vystupuje.

Reagoval tak na otevřený dopis kolektivů SdruŽeny a Prázdné trůny, v němž se píše o znásilnění na Praze 3. „Jelikož mi není známo, že by orgány činné v trestním řízení v této věci již činily, považuji za svou občanskou povinnost je k tomu vyzvat,“ uvedl Bellu, proč se rozhodl oznámit věc policii.

Aktivisté ze sdružení Prázdné trůny v textu, který je dohledatelný na jejich facebookové stránce i webu, popisují incident bez bližších podrobností. 

„Tento dopis je výsledkem potřeby promluvit o tématu v našich kruzích často komunikovaném pouze směrem ven. Adresujeme jej jedné z výrazných postav veřejného života a aktivistického hnutí v Česku – Marii Feryně, ale nejen jí. Nechceme nijak shazovat práci, kterou vykonala ve prospěch utlačovaných lidí u nás, ale považujeme za nutné veřejně upozornit na hrubý nesoulad mezi proklamovanými postoji a skutečným chováním v reálném životě,“ píší nepodepsaní autoři.

Znásilnit měla jednu z autorek dopisu

Marie Feryna, která se narodila jako muž a svou identitu nzn9 vnímá jako ryze ženskou, podle nich před časem publikovala na svém blogu příspěvek, který následně stáhla. Dnes již není možné ho dohledat.

„V něm velmi opatrně přiznala, že na Klinice napadla členku kolektivu a pokusila se ji znásilnit. Napadená však mluví o znásilnění, ne o pokusu. Marie zároveň tvrdila, že se napraví a vyhledá odbornou po moc. Mnoho čtenářů jí tenkrát vyjádřilo podporu. I přes tento slib se podobná událost opakovala,“ stojí v textu sdružení. Marie Feryna měl dle vyjádření aktivistů znásilnit jednu z autorek otevřeného dopisu.

„Zpočátku jí tvrdila, že si nic nepamatuje a popírala vinu, později připustila, že skutek spáchala. Pokoušela se vše ututlat a vyhýbala se konfrontaci. K tomu používala i citové vydírání a výhrůžky sebevraždou,“ uvádí spolek SdruŽeny a Prázdné trůny s tím, že cílem tohoto dopisu není diskreditace konkrétní osoby, ale odmítání údajného umlčování přeživších sexuálního násilí.

Centru ve středu skončila smlouva o výpůjčce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, lidé ale zatím zůstávají.
Snídaně na Klinice.

Feryna se nakonec k textu dvou spolků vyjádřila prostřednictvím textu, který pak zveřejnila na internetu. „Období, kdy se uvedené činy měly stát, pro mě bylo obdobím počínajících silných psychických problémů, tj. postupně sílících úzkostných a depresivních stavů, jež jsem ale tehdy neřešila skrze psycho- či farmakoterapii, nýbrž skrze zvýšenou konzumaci alkoholu, spojenou se zvýšenou a nezvladatelnou pracovní aktivitou. Tento neudržitelný styl života se na mně přirozeně začal projevovat, včetně zhoršení mých psychických problémů, jež jsem mohla – nikoli záměrně – přenášet i na ostatní lidi v mé blízkosti,“ napsala. 

Vyjádřila také lítost nad tím, do jaké fáze se celá situace dostala. „Jestliže jsem dotyčným ublížila, nesmírně mě to mrzí. Nikdo si nezaslouží trpět, tím méně pak ti utlačovaní. Vzhledem k tomu, jak se celé kauzy s vděkem chytila bulvární a dezinformační média, musí být dotyčné pod nepředstavitelným tlakem, tím spíše také proto, že situaci pro vlastní zviditelnění či politickou agendu využívají lidé, kterým rozhodně nejde o dobro společnosti,“ napsala s tím, že je potřeba sexualizované násilí řešit. 

Bellu ovšem odmítl z pozice místostarosty přihlížet pouhým vyjádřením. Samy oběti se trestní oznámení přitom rozhodly nepodávat.  Sdružení Prázdné trůny ovšem motivaci místostarosty Prahy 3 zpochybňuje, podání trestního oznámení vnímá jako politický krok, který nemá nic společného se starostí o dobro údajných obětí.

K popisovanému incidentu už se vyj8dřili nejrůznější politici i organizace. Samotné centrum Klinika vydalo prohlášení, ve kterém uvádí, že její zástupci chtěli respektovat přání obětí. Z toho důvodu celou věc neoznámili policii

K záležitosti vyjádřil svůj postoj například i bývalý premiér Mirek Topolánek. A to velmi svébytným stylem. „Takže: úchyl se prohlásí ženou, vetře se do ryze ženské společnosti a řádí. K tomu slouží „svobodná volba pohlaví“?! Takhle vypadá zánik civilizace?“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Organizace Ferynu vyloučila

K situaci se musela čelem postavit také organizace Trans*parent, která sdružuje transgender osoby. Feryna byla totiž jedním z jejích členů. „Privátní i veřejnou cestou se k nám dostaly informace od lidí, kteří se podle svých slov stali terčem sexuálního útoku a obtěžování ze strany jedné z našich členek. Protože takové chování je v ostrém rozporu s tím, co Trans*parent vyznává a co reprezentuje, chceme se k situaci postavit jednoznačně,“ stojí v prohlášení organizace.

Po zvážení všech dostupných informací se její vedení rozhodlo Ferynu z jejich řad vyloučit a „zamezit její účasti na našich příštích aktivitách“.

Celé znění dopisu od transgender aktivistky

„Období, kdy se uvedené činy měly stát, pro mě bylo obdobím počínajících silných psychických problémů, tj. postupně sílících úzkostných a depresivních stavů, jež jsem ale tehdy neřešila skrze psycho- či farmakoterapii, nýbrž skrze zvýšenou konzumaci alkoholu, spojenou se zvýšenou a nezvladatelnou pracovní aktivitou. Tento neudržitelný styl života se na mně přirozeně začal projevovat, včetně zhoršení mých psychických problémů, jež jsem mohla – nikoli záměrně – přenášet i na ostatní lidi v mé blízkosti.

Ona „výhrůžka sebevraždou“, jak se v dopise uvádí, ovšem výhrůžkou nebyla – nebýt pomoci rodičů a blízkých, sebevraždu bych nedávno pravděpodobně opravdu úspěšně realizovala. V současnosti podstupuji farmakoterapii a nastupuji též na psychoterapii, abych v budoucnu znovu zvládla žít běžný život a naplňovat ideje, které jsem, jak dopis zmiňuje, hlásala a zastávala.

Z chvil, kdy se popisované situace měly odehrát, si vzhledem k silné intoxikaci alkoholem nic nepamatuji, nemohu se k nim konkrétně žádným způsobem vztáhnout. Mluví-li dopis o článku na mém blogu, z něhož jsem článek zhruba po půl roce po zveřejnění doopravdy stáhla, vztahuji se k incidentu pouze na základě toho, co mi dotyčná osoba sama sdělila. Stejně tomu je i v případě druhém, vycházím pouze z toho, co mi daná osoba sděluje. Nemohu se přiznat k něčemu, co si nepamatuji.

Je mi líto, do jaké fáze se celá situace dostala. Jestliže jsem dotyčným ublížila, nesmírně mě to mrzí. Nikdo si nezaslouží trpět, tím méně pak ti utlačovaní. Vzhledem k tomu, jak se celé kauzy s vděkem chytila bulvární a dezinformační média, musí být dotyčné pod nepředstavitelným tlakem, tím spíše také proto, že situaci pro vlastní zviditelnění či politickou agendu využívají lidé, kterým rozhodně nejde o dobro společnosti. S lidmi, jimž jsem dle dopisu ublížila, jsem připravena se v bezpečném prostředí setkat, případně s nimi komunikovat prostřednictvím jiných osob. Pochopím, když odmítnou, případně že ke konfrontaci vzhledem k nastalé mediální smršti nedojde v řádu například týdnů.

S tím, že je potřeba sexualizované násilí řešit, nikoli jen v nehierarchických kolektivech, ale plošně ve společnosti, s kolektivy plně souhlasím a doufám, že byť dopis fakticky míří pouze na mé jméno a na mou osobu, dotkne se i těch ostatních, jimž je dle autorů a autorek dopisu adresován.“

  • 16Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz