„Ústavní soud konstatuje, že je neslučitelné s ústavním pořádkem České republiky, aby se soudce svými veřejnými projevy snažil ovlivnit podobu koalic v zastupitelstvu nebo to, kdo bude zastávat funkci starosty,“ napsal Rychetského kolega David Uhlíř loni v září. Ve verdiktu, kde zamítl stížnost kárně postiženého soudce Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze.
Kolegovi v taláru vyčetl přílišnou angažovanost v před- i povolebním dění v obci Mnichovice, kde má pražský soudce chatu. Jeho hodnocení místní politiky se objevilo na předvolebním letáku i po volbách v článku pro místní tisk. Tedy v situaci, kdy „měl vědět, že jeho projev bude veřejnost spojovat s jeho funkcí soudce, a těsně po volbách, kdy je politický boj obzvláště silný,“ rozhodl Ústavní soud.
Pokud Zeman nechá Babišovu vládu bez důvěry, můžeme jít k Ústavnímu soudu, říká Bartoš |
Rozhovor s předsedou Rychetským se přitom netýká zastupitelstva třítisícové obce, ale vlády celé země a právě v citlivé době povolební. Některé z výroků obsahují ingredience, které zasahují rovnou do jednání o novém kabinetu. „Může se stát, že druhá vláda získá důvěru jen svých poslanců, poslanci demokratických stran opustí sál, případně si některá strana uvědomí, že jednobarevná vláda není pro demokracii dobrá a do koalice půjde,“ děl bývalý člen KSČ, pozdější signatář Charty 77, ministr spravedlnosti, senátor a dlouholetý přítel úřadující hlavy státu.
Vláda jedné strany je v demokracii nežádoucí
Šéf nejváženější soudní stolice jinými slovy tvrdí, že minimálně některé strany, které se dostaly do sněmovny, nejsou demokratické. A o jednobarevné menšinové vládě, o kterou se aktuálně snaží Andrej Babiš, soudí, že pro demokracii není dobrá vůbec.
„Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany. Za současné situace asi musí demokratičtí politici cítit, že v jisté fázi je jejich povinností zabránit vzniku jednobarevné vlády, a nějakým způsobem tedy do koalice vstoupit,“ prohlásil. Dodal, že demokratičtí politici mají přece „zkušenost s tím, jak v posledním funkčním období skončili jiní partneři ANO“. Servítky si nebral ani vůči ČSSD, v jejímž dresu se v roce 1998 vyhoupl do místopředsednického křesla jednobarevné vlády Miloše Zemana.
Rychetský vs. Kydalka
Dostál předseda Rychetský zdrženlivosti, jak požadoval jeho Ústavní soud po soudci Kydalkovi? Neohrozil důvěru v nestranný výkon svého soudcovského povolání? „Pro zachování důvěry veřejnosti je rovněž nezbytné, aby si soudci udržovali odstup od politické soutěže, a to i při výkonu svobody slova,“ upozornil ústavní soudce Uhlíř loni v září.
Celé by to byla vlastně banalita a slovíčkaření, pokud by se minulý týden neobjevila zpráva, že městský soudce Kydalka, který proslul rozsudky ve složitých kauzách H-System či fotbalového bosse Františka Chvalovského, se stal terčem kárné žaloby podruhé. Tentokrát ho předseda jeho soudu Libor Vávra žene k odpovědnosti kvůli kritickým výrokům na adresu amnestie Václava Klause. „V tomhle státě je možný cokoliv,“ uvedl loni na dotaz, zda amnestie nemohla být vyhlášena v rámci nějakého obchodu. Mimo záznam pak údajně novinářce řekl, že amnestie stála 300 milionů, ale důkazy pro to nemá.
Svoboda projevu soudce Kydalky a předsedy Rychetského je ze zákona stejně široká. Přesto se při srovnání obou případů vtírají některé nepříjemné otázky. Měří se všem soudcům v Česku stejně? Neplatí pro justiční funkcionáře a hlavy soudní moci výjimky? Postihují se skutečně jen ty nejzávažnější prohřešky mužů a žen v taláru?
O tenise s ministryní
A je tu ještě jedna nedávná lapálie spojená se šéfem Ústavního soudu. Jeho jméno se skloňovalo v kauze stíhaného šéfa Fotbalové asociace Miroslava Pelty, který společně s náměstkyní ministryně školství Simonou Kratochvílovou údajně ovlivňoval dotace na sport. Jak v létě upozornily LN, Rychetský se snažil získat dotaci pro brněnský tenisový klub Lužánky. „Potom tenisový klub Lužánky, to je Rychetský, tomu bychom měli dát, ale ten má desítku teda,“ zněl fragment z policejních odposlechů. „No tak ale jestli je to Rychetský,“ zamyslel se Pelta a hned dodal: „To je potřeba.“ Ani to by samo o sobě o ničem špatném nevypovídalo, pokud by sám Rychetský LN svou roli nevysvětlil: „O poskytnutí dotace jsem se jednou zmínil paní ministryni Kateřině Valachové, protože Lužánky každý rok pořádají pod mou záštitou celodenní dobročinnou akci pro postižené děti z Centra Kociánka. Je mi líto, že nedostaly ani korunu.“
Ačkoli je více než úctyhodné podporovat charitativní akce, ne každý je předsedou Ústavního soudu, aby se o svých zájmech pobavil s ministrem.
