Pátek 20. května 2022, svátek má Zbyšek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

RECENZE: Paliativní péče neznamená konec. Dokument vedený obdivem stíhá klást palčivé otázky


Svatba. Pacienti v paliativní péči mohou intenzivně žít, dokazuje dokument. Vlevo spoluzakladatel paliativního týmu a jeden z protagonistů filmu MUDr. Ondřej Kopecký. | foto: NUTPRODUKCE

Premium
Do kin vstupuje dokument Adély Komrzý Jednotka intenzivního života, oceněný Zvláštním uznáním v karlovarské soutěži Na východ od Západu.

Všichni vaši pacienti zemřou, oznamuje lékař Ondřej Kopecký poněkud nesvým medikům, kteří se přišli něco dozvědět o principech paliativní péče, tedy péče o nevyléčitelně nemocné. Kdo bude oživovat pacienta na přístrojích, kterého ještě oživit lze, byť určité – ne čistě medicínské – důvody hovoří proti?

 Sugestivní otázka, kterou lékař medikům klade, se setkává s jednoznačnou odpovědí. A kdo nebude? Zvednutá ruka samotného tazatele může nejen mediky, ale i diváky dokumentu Jednotka intenzivního života lehce šokovat. Stejně jako věcnost, s níž se tu obecně mluví o umírání a smrti.

Poctivý a nesentimentální přístup je ovšem základem pro to, co paliatři Ondřej Kopecký, Kateřina Rusinová a další svým pacientům a jejich blízkým poskytují: možnost strávit zbývající čas důstojně, klidně a často i radostně.

Zmínění lékaři založili v pražské Všeobecné fakultní nemocnici průkopnický paliativní tým, z nějž se později stala Klinika paliativní medicíny. Dokumentaristka Adéla Komrzý, kterou k tématu přivedla neblahá zkušenost z jejího okolí, pracovala na svém filmu tři roky. Během té doby zachytila nejen osobnosti lékařů a principy jejich práce, ale především shromáždila důkazy o smyslu jejich činnosti v podobě působivých příběhů jednotlivých pacientů a jejich blízkých.

Někdo se dokáže svobodně rozhodnout pro neprodlužování trápení, jiný stejně svobodně péči paliatrů odmítne, někdo uzavře sňatek a někdo stráví Vánoce s rodinou, aniž by jej ochromovala fatální prognóza.

Uznání si tady zaslouží jak filmařka za odvahu a empatii při natáčení, tak samozřejmě samotní protagonisté za ochotu svěřit kameře mimořádně osobní a citlivé okamžiky svých životů. Je to ale zároveň součást toho, oč se paliatři snaží: o změnu pohledu, o uvažování nad časovým úsekem, jímž pacienty provázejí, jako nad životem, nikoli umíráním.

Jednotka intenzivního života je dokument vedený obdivem, to ale neznamená, že by nekladl znepokojivé otázky – to totiž činí samotní portrétovaní paliatři. Na některé nabízejí odpovědi, u jiných alespoň techniky, jak se vyrovnat s jejich palčivostí. Celý snímek vypovídá o tom, jak důležité je si takové otázky klást a nespokojovat se s povrchními odpověďmi: v osobním zájmu jednoho každého z nás.

JEDNOTKA INTENZIVNÍHO ŽIVOTA

Režie: Adéla Komrzý

Premiéra 2. 9.

Autor:
Témata: Film, Kultura, lékař

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat