„Nic takového nenastane, pro nás je to jednou provždy uzavřená záležitost,“ uvedl Babiš. Reagoval tak na obavy poslance KSČM Jiřího Valenty, zda nehrozí vracení majetku zabaveného sudetským Němcům po druhé světové válce na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.
Poslanec poukázal na slova státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera (CSU), který před týdnem na sudetoněmeckém sjezdu prohlásil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy.
Babiš vyjádřil také pochybnosti o tom, že by se některý z příštích sjezdů sdružení podařilo uspořádat v Česku, jak by si přál šéf sdružení Bernd Posselt. „Bral bych to s nadhledem. Takovýhle sněm není možné u nás pořádat bez souhlasu nějakého českého města a já pochybuju, že by se našlo,“ řekl premiér. Posselt jako jedno z možných měst konání zmínil Brno.
Stropnický uvedl, že Posselt to zmínil už několikrát a že je to nereálné bez pozvání konkrétním městem. „Je to třeba brát jako řečníkovo vyjádření spíš než jako konkrétní plán,“ řekl. Výrok je třeba brát jako subjektivní vyjádření úrovně česko-německých vztahů, do které by nebylo vhodné vrážet nějaký klín, míní Stropnický.
Vztahy Čechů a sudetských Němců se zlepšily
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců.
