Bartoš v závěrečné řeči parafrázoval projev Milady Horákové, se hájil právem na svobodu projevu. Rozhodnutí soudu není pravomocné.
Soudkyně Pavla Hájková uznala tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na „svobodný projev“. K soudu ho přišel podpořit například neúspěšný kandidát z prvního kola prezidentské volby Petr Hannig.
Antisemita Bartoš popíral holocaust. Je to nejrozsáhlejší kauza, říká žalobkyně |
Státní zástupkyně uvedla, že zváží odvolání, Bartoš se odvolal na místě. „Možná se někomu nemusí líbit, co říkám, ale to neznamená, že nemám jako každý další občan právo na svobodu projevu,“ řekl novinářům po jednání.
Poukázal na to, že soudem probírané starší výroky jsou dnes už běžnými názory i u kandidátů na prezidenta. Bartoš před soudem parafrázoval vystoupení, s nímž ve své závěrečné řeči v roce 1950 vystoupila Milada Horáková před odsouzením k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. „Je to nabíledni, že je to skoro stejné, jen s tím rozdílem, že ona dostala šibenici a já zatím ne,“ řekl novinářům.
Obhájce při závěrečné řeči odkazoval na některá literární díla i autory, ale také na rozhodnutí saského soudu, který v prosinci umožnil nadále prodávat modely šibenice určené mimo jiné pro kancléřku Angelu Merkelovou. „Co je legitimní v Německu, by snad mělo být v Česku trestným činem?“ uvedl. Stát by podle něj neměl vést se svými občany politické procesy, protože tím podkopává svou legitimitu. Skutky připisované Bartošovi v obžalobě jsou podle něj povšechné a nekonkrétní.
Knihy, které Bartoš napsal jsou antisemitské
Státní zástupkyně Zdeňka Galková měla naopak za to, že všechny skutky byly objektivně zdokumentovány. „Obžalovaný je ani nerozporuje, pouze se dovolává na svobodu slova a projevu,“ uvedla. Argumentovala tím, že toto právo není a nemůže být bezbřehé. Bartoše podle ní nemůže ospravedlnit to, že se pasuje do pozice investigativního novináře a předsedy politické strany. Jeho díla nejsou polemikou s historickými fakty, protože předkládají jen monotematické názory.
Znalec z oboru extremismu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí, připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Bartoš měl na pódiu v ruce oprátku.
Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud.
