O DůSLEDCÍCH SPOLEČNÉHO RODU EUNUŠSTVÍ A HOMOSEXUALITY

 aneb INSPIRATIVNOST LÚKIÁNOVY RELACEPozoruhodným vodítkem k rozhodnutí o nejen Putnově způsobilosti k profesuře, nýbrž k jeho pedagogické činnosti vůbec může být již zpráva Lúkiána ze Samosaty nasvědčující archetypálnímu charakteru nastolené otázky. § Lúkiános nás zpravuje, že v důsledku snah o upevnění upadající autority škol řecko-římské filosofické tradice zřídil římský císař státem placené profesorské stolice k výuce relevantních myšlenkových směrů a vyhlásil výběrová řízení k jejich obsazení. Právě v průběhu řízení k obsazení místa učitele Aristotelismu byl jeden kandidát obviněn druhým z neschopnosti zastávat učitelský úřad v důsledku jeho eunušství. Nezpůsobilost k učitelství zde byla zdůvodněna privací - absencí dokonalosti přiměřené nositeli jakožto člověku - fysiologickou neschopností býti otcem a v důsledku toho i psychickou neschopností plnit přirozenou výchovnou funkci otce vůči dětem, a to nerozlišeně, ať již svým či svěřeným. § Pro Putnův případ jest tento příklad inspirativní do té míry, do jaké tvoří eunuchové a homosexuálové společný rod osob, jejichž fysiologicky absolutní či sexuální preferencí daná relativní neschopnost státi se rodiči - otci - předznamenává i jejich psychické disposice býti plnohodnotnými vychovateli mládeže.

O PARADOXECH PONĚKUD ZVLČILÉ THEOLOGIE

  aneb NAKOLIK MůŽE BÝTI PODPORA JEJICH NEJKATOLIČTĚJŠÍCH VELIČENSTEV (premiéra a ministrů věcí zahraničních a financí) A JEDNÉ EMINENCE (kardinála a emerit. abp.) PUTNOVĚ PROFESUŘE MOTIVOVÁNA PŘÁNÍM VŠEHO DOBRÉHO OBCI AKADEMICKÉJak jsem již poznamenal jinde (Viz: O DůSLEDCÍCH SPOLEČNÉHO RODU EUNUŠSTVÍ A HOMOSEXUALITY aneb INSPIRATIVNOST LÚKIÁNOVY RELACE "), pozoruhodným vodítkem k zaujetí dobře katolického postoje k otázce Putnovy profesury může být Lúkiánova relace o sporu kandidátů na profesorský stolec, neboť peripatetická argumentace zpochybňující nárok eunušského kandidáta anticipuje theologickou bázi zdůvodnění nadčasové praxe církve při udílení svěcení a uvádění do úřadů. Na závadu způsobilosti ke kněžství a uplatnění v církevní správě jest tak např. homosexualita. Tedy, ačkoliv jest homosexualita pouze relativní překážkou jinak fysiologicky možného otcovství, oproti absolutní překážce eunušství v Lúkiánově prastaré anekdotě, i tak jest považována za predispozici zpochybňující schopnost k zaujetí žádoucího pastýřského -  otcovského - postoje ke svěřeným duším. Paradoxnost Vlkova postoje spočívá v té okolnosti, že ačkoliv jest mu jako dobrému katolíku církev institucí nejpevněji jak jen možno zajištěnou, ve srovnání s universitní obcí, neboť apoštolu Petrovi bylo přislíbeno: "I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou ji." (Mt 16,18), přesto i nad takto bezpečně garantovanou stabilitu církve naprosto nepodceňuje opatrný postoj k uplatnění homosexuálů i v méně významných posicích církevních institucí, kdežto pro personální politiku v mnohem vratší instituci, jakou jest akademická obec, neboť akademie nemá od Krista garantovánu neporazitelnost, doporučuje vzhledem k uplatnění homosexuálů na velevýznamných profesorských stolcích velmi podezřele benevolenci. § Aby bylo čtenářstvu jasno, tímto textem naprosto není zpochybňováno právo kterékoliv instituce na opatrnost vůči uplatnění homosexuálů aj. v některých sociálních rolích v její organisační struktuře.  Zde jest pouze tématizován paradox, že představitel instituce v tomto ohledu přeopatrné, ačkoliv jest její neporazitelnost a stabilita garantována  jí respektovaným Prozřetelným Božím vedením, docela lehkomyslně nejen připouští, nýbrž podezřele vehementně prosazuje uplatnění  poněkud agresivního representanta minority, jejíž uplatnitelnost v neporazitelné církvi sám zásadně zpochybňuje, do významných hierarchických posic neboze vratké obce akademické, jejíž věčná stabilita není zajištěna Boží garancí.

Nemíním Vás přesvědčovat a na

Nemíním Vás přesvědčovat a na svůj názor má každý právo. Vznesl jsem pouze některé argumenty narážejíc na Vaši zmínku o morálce v kontextu se Zemanem nic víc nic míň. Od Vás jsem žádný relevantní argument neslyšel. Vy máte svůj názor a já můj. 

....

To beru, vy nemáte argument,já taky ne :-)) O tom je diskuse:-))Mějte svůj názor a já též..

STOP ZEMANOVI!

by mohlo být minimálně stejně úpěšné volební heslo, jako jím bylo Zemanovo STOP VLÁDĚ! Zeman zjevně nadělá do voleb tolik lapsů, že to voliče osloví. I soc. dem., která  zatím dělá Zemanovi křoví, by se nad tím měla zamyslet.

Zeman se chová jako ten

Zeman se chová jako ten nejubožejší plebejec. Jeho ožralý mozek nenapadlo přejít celou záležitost s jmenování Putny, který se mu (právem) vysmíval, s elegancí britského gentlemana, něco jako povytáhnout obočí při předání dekretu. Nebo měl jedinečnou příležitost v této situaci pronést nějaký úžasně vtipný bonmot (třeba něco ve svém oblíbeném stylu hovada a žumpy). Místo toho dal přednost agresivnímu čelnímu útoku, jako rozzuřené dobytče.

A ještě něco : skvělý komentář, pane Kalenský.

Včetně postřehu o Kalouskovi.  On P. Nečas ale Kalouskovo vystoupení dobře pochopil, čemuž nasvědčuje rychlá reakce a na premiéra porměrně tvrdé prohlášení. Razanci Kalouskova výroku však nedosáhlo.:-)P.S.: Vztah Nečase ke Schwarzenbergovi je nejasný. Stále si nejsem jista, zda jde "jen" o soupeření o postavení na pravici, nebo nějaký osobní spor, o němž oba zúčastnění mlčí. Nečasova zřejmě zásadní nechuť ke Schwarzenbergovi byla patrna přece již během prezidentské volby, to až tak, že při volbě musel "skřípat zuby". To bylo velmi zajímavé prohlášení, člověk by přece řekl, že dilema rozhodnutí (Zeman či Schwarzenberg ?) by žádná muka Nečasovi přinášet nemuselo. Opak byl ale zřejmě pravdou.

Poznámka určena

pro MartinS|20.05.2013 - 14:50

O tom ale vůbec nemůže být sporu.

Nejprve je třeba připomenout, že v konkrétním případě nikoliv o ústavní pravomoc, ale toliko pravomoc založenou zákonem (o VŠ).Zde je zbytečné veškeré dohadování. Pan Zeman nechť své rozhodnutí řádně zdůvodní (a hodí jej na papír), ne že bude něco špitat do ucha ministrovi školství nebo novinářům při nejrůznějších příležitostech (ač, jak víme, nechce spor řešit přes média !), pak lze činit další kroky.Neměl by přitom ale zapomenout, jak připomněl děkan PF UK prof. Aleš Gerloch, že jmenování může napadnout toliko z formálně-procesních důvodů, t.j. pokud třeba neměla vědecká komise předepsaný počet členů, pan Putna nebyl nejprve jmenován docentem, ap., a že mu nepřísluší hodnotit ani odbornost, ani osobnost adepta na profesora, neboť to je povinností vědecké komise.Zákon o VŠ je platný a dokud nebude změněn, pokud nebyl porušen právě z formálně-procesních důvodů, prezident jmenovat MUSÍ. Nu, a až pan prezident vypracuje písemně negativní rozhodnutí včetně zdůvodnění, jemuž se, jak to zatím vypadá, vyhýbá, pak přijde na řadu soud. Ten by samozřejmě rozhodoval podle platného zákona o VŠ. I přítel největší, doc. Zdeněk Koudelka, připouští, že takový soud by nejspíš Miloš Zeman prohrál.

Výsměch je způsob, jakým VK

Výsměch je způsob, jakým VK dostál profesury. Na jedné fakultě mu odmítli ho navrhnout, tak šel na jinou fakultu, kde VK byli zřejmě více nakloněni .Paradoxem je, že VK je buzna, ale snaží se to krýt PR pumami, kterými světu vzkazuje, že podvádí svojí choť s mladými blonďatými zajíčky. Raději jde proti všem konzervativním zásadám (tradice, rodina apod.), než aby jej někdo - nedej Bože! - nepovažoval za buznu. To by ho kluci v neocon klubech, jehož členy VK je, nepochválili (A nevěra? Z toho si, Vaklaf, nic nedělej, jsme přece jenom lidi, right?).

Ono s tím jmenováním

Ono s tím jmenováním profesorem je také spojené přeřazení do úplně jiné platové skupiny... Takže asi tak.