Jména manželů zazněla v reportáži serveru Seznam Zprávy v souvislosti se zdravotním stavem a údajným únosem Andreje Babiše mladšího. Dita Protopopová Babiše mladšího léčila a psala lékařskou zprávu k jeho psychickému stavu, kvůli němuž se údajně nemůže zúčastnit trestního stíhání v kauze Čapího hnízda.
Petr Protopopov, muž ruského původu, který pracuje mimo jiné jako řidič Agrofertu, byl dle výpovědi Babiše mladšího právě tím, kdo jej převážel na Krym. O tom syn premiéra hovoří jako o únosu.
„Z toho člověka mám strach. Jeho manželka je psychiatrička… Oni měli velkou důvěru a oni ji zneužili. (…) On mi řekl na Ukrajině: Já i tvůj otec uděláme všechno pro to, abys byl zavřený,“ uvedl Babiš mladší v reportáži odvysílané v pondělí večer na televizi Seznam. „On zneužil toho, že můj otec chtěl, abych zmizel,“ říká Babišův syn k postavě zmíněného Rusa. Zmizení podle něj mělo souviset právě s trestním stíháním v kauze Čapí hnízdo.
Premiérův syn tak ve své výpovědi potvrdil již dřívější zprávu Neovlivní.cz, že loni napsal české policii mail, v němž uvedl, že je proti své vůli držený na okupovaném Krymu. Ani jeden z manželů nechtěl záležitost komentovat. Reportérům nechtěli odpovědět na žádný z položených dotazů.
V souvislosti s kauzou nicméně Dita Protopopová jako psychiatrička a poradkyně ministerstva zdravotnictví v úterý dopoledne zareagovala skrze politické vyjádření. Oznámila, že rezignuje na svůj zastupitelský mandát v Praze 8. „Média se rozhodla parazitovat na nemocném člověku,“ sdělila v krátkosti v reakci pro Deník N.
A zatímco Propotopova role v případu zatím není příliš jasná, u jeho chotě je její postavení a profesní dráha čitelnější. Petr Protopopov platí z dvojice za toho tajemnějšího. Lékařka, která psala posudek synovi Andreje Babiše, působí jako psychiatrička. Cesta Protopopové se nedotýká ale jen oboru psychiatrie, snažila se získat také uspět v politice.
V nedávných komunálních volbách byla lídryní hnutí ANO v Praze 8. Úspěchu v podobě křesla starostky nedosáhla, nicméně osmatřicetiletá lékařka zůstala i nadále zastupitelkou. K tomu jí dopomohlo 4789 preferenčních hlasů. V úterý, tedy krátce po vypuknutí kauzy, ovšem oznámila, že chce rezignovat na svůj zastupitelský mandát v Praze 8.
Kromě toho byla také Protopopová poradkyní na ministerstvu zdravotnictví a externě radila také přímo někdejšímu ministrovi financí Andreji Babišovi. Jak stojí na stránkách hnutí ANO, je „expertkou ministerstva zdravotnictví na duševní zdraví pro komunikaci s Evropskou unií“. Měla být také vedoucím gestorem reformy psychiatrické péče v Česku. Seznam uvedl také, že dříve závodila na kole v dresu Agrofert cyklo týmu, který sponzorovala Babišova firma, která je nyní ve svěřenském fondu.
Pokud jde o její dráhu lékařky, v Národním ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ) platila za profesionálku. Alespoň tak o ní hovoří ředitel ústavu Cyril Höschl. „Paní doktorku znám, pracuje u nás na malý úvazek. Až dosud měla pověst dobré a spolehlivé lékařky,“ napsal serveru Lidovky.cz známý psychiatr.
Jinak se k tomu ústav nechce příliš vyjadřovat. Na Facebooku jeho zástupci uvedli: „Vedení ústavu tyto informace důkladně prověří, neboť jeho prvotním posláním je hájit zájmy pacienta a respektovat lékařské tajemství. Do ukončení tohoto prověřování se k dané věci tedy nebudeme vyjadřovat“.
Jak její lékařská činnost začala? Magisterské studium na Univerzitě Karlově v Praze a na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Ještě před působením na Psychiatrické kliniky v roce 2003 byla na výzkumné stáži v Mayo Clinic v americké Minnesotě.
V dalších letech pracovala ve výzkumných pracovištích v Belgii, Velké Británii či Rakousku. V roce 2015 dokončila postgraduální doktorské studium v oboru psychiatrie. Předmětem jejího výzkumu bylo kardiometabolické riziko u nemocných se schizofrenií.
V roce 2013 zamířila jako lékařka na Psychiatrické centrum Praha – Centrum neuropsychiatrických studií. Její další profesní kariéra vedla už do Národního ústavu duševního zdraví, kde nejprve působila jako lékařka na uzavřeném oddělení a vedoucí skupiny kontrahovaného výzkumu. Od roku pak v tomtéž ústavu pracovala jako vedoucí lékařka denního stacionáře pro pacienty s psychózou.
Dita Protopopová je také členkou několika profesních organizací. Jmenovitě jde o Českou lékařskou komoru, Českou lékařskou společnost JEP, Českou neuropsychofarmakologickou společnost a British Medical Council.
Odborný životopis? Bez šmouhyMUDr. Dita Protopopová (narozena 20.1.1980), nejméně do roku 2011 píšící odborné studie pod svým zřejmě rodným jménem Kalnická, vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové (2004), kde si doplnila i velký doktorát Ph.D. z psychiatrie (2015). Její disertační práce nese název Metody stanovení kardiometabolického rizika u pacientů se schizofrenií; školitelem byl docent Jiří Masopust a externím školitelem-konzultantem docent Radovan Malý. Práci oponoval Pavel Doubek z Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze, přičemž studii pochválil, neboť téma považoval za aktuální a přínosné. „Výsledky výzkumného projektu, dosavadní publikované práce a klinická zkušenost autorky, mne přesvědčují, že (...) považuji předloženou disertační práci za dostatečný průkaz předpokladů autorky k samostatné tvořivé vědecké práci a k udělení titulu Ph.D.,“ uvádí Doubkův posudek z 21. července 2015. I druhý oponent, Tomáš Kašpárek z Psychiatrické kliniky Masarykovy univerzity, se vyjádřil k práci i výzkumu pochvalně. Komise rozhodla o udělení titulu jednomyslně: osmi hlasy z osmi. Lékařka Protopopová má za sebou – dle oficiálního životopisu na webu NÚDZ – stáž i na prestižní americké Mayo Clinic (2003) a posléze v Belgii, Velké Británii či Rakousku. Ve své další praxi se specializovala na pacienty s psychózami v Havlíčkově Brodě a Klecanech. Protopopová je též autorkou několika vědeckých článků. V odborné databázi Scopus jich je evidováno šest, které se věnují farmakoterapii osob s demencí či použití antipsychotických léčiv. První evidovanou studií je ta z roku 2012, jíž vydala v časopise Psychiatria Danubina. Dostalo se jí dvanácti citací od jiných vědců v daném oboru. Posledním textem je pak letošní práce s několika kolegy v periodiku Neuropsychiatric Disease and Treatment. Pod svým původním jménem „Kalnická“ opublikovala jedenáct prací, jimž se dostalo celkem 197 citací. Nejúspěšnější byla práce v uznávaném časopise Schizophrenia Research (2006). (rmt) |