ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:21) Děkuji za názor. Také to nechápu a kladu si stejnou otázku jako vy. Měl byste ovšem vědět, že z hlediska lidského vývoje vnímám jako alternativní energetické zdroje ty, které čerpají energii fosilních paliv nebo štěpí atom. Využíváme je ne více než dvěstě let a vzhledem k zásobám se jejich éra končí. Vracíme se k přirozenému, tedy energii ze Slunce a Země.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:26) Absolvoval jsme VVTŠ v Liptovském Mikuláši, obor automatizované systémy řízení. Od poloviny devadesátých let pracuji jako energetický konzultant se zaměřením na obnovitelné zdroje energie, nyní v českobudějovickém sdružení Calla. Mám zkušenosti z přípravy strategických plánů a koncepcí včetně alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie - www.chytraenergie.info. Pracoval jsme v Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu a rovněž jako externí poradce ministra životního prostředí. Mj. jsme vedl projekt mapování obnovitelných zdrojů energie v ČR viz www.zdrojeenergie.cz .

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:29) Neodvážil bych se říci, že je to nereálný projekt. Ale nereálné je očekávání, že nám pomůže vyřešit energetické potřeby dřív, než za nějakých padesát let, pokud vůbec. Zatím je kolem této technologie příliš mnoho nejistot a nezvládnutých záležitostí. Ale jsem pro to, aby se výzkum na tomto poli podporoval.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:40) Projekt geotermální elektrárny v Liberci byl projekt ČEZu a po výměně generálních ředitelů ohlásil pan Beneš přehodnocení strategie v oblasti obnovitelných zdrojů, aby mohli koncentrovat investice pro Temelín. Neznám aktuální stav, ale je pravděpodobné, že byl projekt ukončen nebo zmražen. Možná Vás ale potěší, že tento osud nestihl projekt města Litoměřice, kde již existuje pilotní vrt a nyní je žádáno o podporu v rámci evropských fondů na realizaci. Žádný realistický projekt vytápění města v Česku malým atomovým reaktorem nikdy neexistoval. Články, které s čas od času okolo těchto projektů malých modulárních reaktorů proženou nejen českým tiskem je potřeba vnímat jako PR firem, které je vyvíjejí. Zdaleka ještě nejsou technologicky tak daleko, aby někde běželo byť jen demonstrační zařízení (prosím nespojovat s plovoucími elektrárnami na bázi reaktorů z ponorek používané na Dálném východě) a pokud zcela pomineme bezpečnostní aspekty, což bych nerad, budou ekonomicky u nás nekonkurenceschopné.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:44) Ano je to rozhodně bezpečnější koncept než koncentrace zdrojů do jednoho místa. Onen korupční potenciál zakázky za nejméně 300 miliard Kč v českém prostředí je potřeba mít na zřeteli. Výrazně na zřeteli.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:53) Pochopitelně obnovitelné zdroje energie nebudou moci pokrývat 100 % spotřeby hned zítra, ale povede k tomu postupné budování systému decentralizované energetiky s nástupem chytrých sítí. A také propojení v rámci Evropy. Když bude v lednu bezvětří v Česku nemusí být na pobřeží Dánska a Německa a Slunce může být ve Španělsku nebo Itálii. A co je nutné zdůraznit, nelze stále plánovat růst spotřeby, takže je otázkou, zda vůbec oněch 12 tisíc MW v elektřině jako dnes budeme muset celé nahradit obnovitelnými. Pokud jde o letošní mrazy, Francie (tehdy měla jen 60 % podíl jádra v bilanci) musela importovat elektřinu z Německa: http://windshare.wordpress.com/2012/02/10/renewables-helped-france-avoid-freezing-in-the-dark/

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:55) Viz předchozí odpovědi na to téma. Je potřeba se ptát pana Tošovského z ČEPS a pana Kuby z MPO, proč nejsou aktivnější a důraznější v prosazování zpoplatnění přenosů po přenosové síti.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:00) I zde souhlasím, investice do zvyšování energetických úspor je nejlepším možným řešením. Česko má příležitosti ve zvyšování energetické efektivity v budovách (můžeme ušetřit až polovinu současné spotřeby tepla), ale také v průmyslu, kde můžeme uspořit ekvivalent dvou jaderných elektráren (www.chytraenergie.info). Naše vysoká energetická náročnost má dopad nejen na konkurenceschopnost, ale i na znečištění ovzduší včetně vysokých emisí skleníkových plynů. Doporučuji lednovou zprávu OECD ke stavu naší energetiky: http://www.oecd-ilibrary.org/economics/improving-energy-system-efficiency-in-the-czech-republic_5k9gsh6mcgzp-en .

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:07) Čísla porovnávající svět a Česko jsou opravdu ilustrativní: v roce 2011 se zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren ve světě o více než 40 gigawattů, v Česku o pouhé jednotky megawattů. V roce 2011 připadlo v nových instalovaných megawattech v Evropě 47 % na sluneční a 21 % na větrné elektrárny, naopak atom přišel o výkon více než šesti tisíc megawattů. Celkový instalovaný výkon větrných turbín v Evropě dosahuje již téměř sta tisíc megawattů, jejich energie pokrývá přes 6 % evropské spotřeby. Růst instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách umožňuje především kombinace stabilních systémů podpory v řadě zemí s vylepšující se ekonomikou nových technologií. Posledních sedmnáct let přibývá v průměru každý rok téměř 16 % nových větrných elektráren. Loni pokračoval boom zejména při pobřežích Německa, Švédska a v mořských parcích u Velké Británie, nově začal trh expandovat v Rumunsku. Ale Evropu třebas úplně svými přírůstky válcuje Čína. Česko má však smůlu. Místo 3 tisíc MW, které spočetla první Pačesova komise máme necelých 300 MW a vývoj se zcela zastavil. Může za to řada administrativních překážek, politický postoj některých krajů, ale také kampaň energetik vůči obnovitelným zdrojům, kdy po dva roky nebyly dávány souhlasy s připojením nových projektů k síti.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:20) Bez toho, že by do ekonomiky projektu nějak vstoupily veřejné finance, velmi obtížně. Což je ale strašné podporovat z našich peněz technologii, která je na trhu už padesát let a pořád není ekonomicky životaschopná. Cena nové elektrárny je dnes 6-7 tisíc USD na kW výkonu. Nový Temelín nás tedy může vyjít nejméně na 300 miliard korun, pokud nebudeme uvažovat obvyklé zdražování. Sklad vyhořelého paliva je záležitost cca 10 miliard Kč. Likvidace elektrárny má stát okolo 15 miliard Kč a uvažujte i hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Ta česká, dnes již podhodnocená cena, je 49 miliard Kč. Mimoto ČEz požívá výhodu omezené odpovědnosti za jadernou škodu do výše 8 miliard korun. Kdyby se musel pojistit na skutečné riziko, byla by elektřina z jádra citelně dražší. K ekonomice doporučuji Candole Partners, jejich poslední studii Temelinomics, zatim jen v anglictine zde: http://candole.com/files/Temelinomics_20120126.pdf

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:25) Atomová elektřina ze současných elektráren je levnější než větrná. Ovšem musíme si uvědomit, jaké zdroje porovnáváme – dnes provozované jaderné elektrárny jsou dávno diskontované, byly často postavené ze silnou státní pomocí formou krytí úvěrů, bezúročných půjček apod. U nových zdrojů je to ale jiné. Podle studie francozského Účetního dvora je u nových atomových zdrojů nutné počítat s cenou v rozmezí 70-90 euro na megawatthodinu. To více, než za kolik jsou schopné vyrábět elektřinu větrné elektrárny. (http://temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=173:francie-drahy-atom&catid=49:ekonomika-jadra&Itemid=91) Zajímavé jsou také výsledky studie Studie Solar and Nuclear Costs – The Historic Crossover profesora ekonomie na Duke University Johna Blackburna, která porovnává náklady na výrobu elektřiny v obou případech bez vlivu podpůrných mechanismů. Velké solární systémy v Severní Karolíně mohou vyrábět elektřinu za 12 – 14 centů za kilowatthodinu, zatímco cena elektřiny u plánovaných projektů nových reaktorů je odhadována v rozmezí 14 – 18 centů za kilowatthodinu. (http://chytraenergie.info/index.php/chytra-energie-novinky/atom/123-usa-cena-solarni-elektiny-porazi-atom).

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:29) Plány předchozího ministra Kocourka na výstavbu až 18 nových reaktorů jsou již naštěstí odmítnuté. Ovšem česká ekonomika nemá vyhráno – pan ministr Kuba prohlašuje, že by se v energetické koncepci měly objevit další dva reaktory v Temelíně a další nový v Dukovanech. Bez ekonomického vyhodnocení však taková prohlášení ztrácí smysl. Zajímavým podkladem je studie Temelinomics od Candole Partners, kterou jsme již zmiňoval (http://candole.com/files/Temelinomics_20120126.pdf), ze které vyplývá, že investice do reaktorů se nemůže ČEZu vyplatit.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:35) Česko mělo zvolit stejný systém podpory jako Německo, kde již před několika lety rozhodli, že podporu odstupňují podle výkonových intervalů a umístění sluneční elektrárny. Elektřina tak mimo jiné vzniká blízko místa spotřeby. Navíc v Německu zákonodárci dokázali velmi rychle reagovat na nečekaně prudký pokles investičních nákladů na fotovoltaické technologie. Problémem v Česku je však to, že podpora se v Česku dnes týká jen elektráren na střechách budov jen do 30 kW (na továrny se vejdou vyšší výkony) a jsou vyloučeny například průmyslově znečištěné plochy, skládky nebo protihlukové stěny u dálnic. Chyba padá na hlavu ministerstva průmyslu, Energetického regulačního úřadu a Poslanecké sněmovny.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:37) Nevím přesně, jaký "byrokratický teror" myslíte, ale jediné zjednodušení povolovacích procesů, které je u nás realizováno a další kroky plánovány se týká velkých elektráren a sítí. Pro malé zdroje překážky přibývají.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 14:41) Podpora obnovitelných zdrojů nejen v Česku, ale de facto ve většině zemí EU i v dalších zemích po světě využívá takzvaný systém pevně stanovených výkupních cen. Nastavení pak vychází z propočtu ekonomické návratnosti investice. Sluneční elektrárny stále patří k investičně náročnějším čistým zdrojům, takže mají vyšší výkupní ceny než třeba vítr, nebo voda. Ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřady by však měli průběžně sledovat vývoj trhu a reagovat změnou legislativy na nástup inovací, který tlačí ceny zelených technologií dolů. Takto již MPO a ERÚ v Českou jednou zaspaly – jejich vinou nedošlo včas ke snížení výkupní ceny pro solární elektrárny. Cena elektřiny z jádra se udávala v případě Temelína někde okolo jedné koruny na vyrobenou kilowatthodinu. Ovšem není v ní zahrnuto splácení celé investice, protože ČEZ požíval výjimku a mohl zahrnovat investici do ceny elektřiny již v době stavby. Jinak co vše je nutné připočítat k ceně elektřiny z jádra jsme tu již psal.